Příznaky karpálního tunelu zahrnují brnění prstů a ztrátu citlivosti. Důsledkem mohou být chronické bolesti

Příznaky syndromu karpálního tunelu

Pacienty, u nichž se obtíže rozvinou, často nejvíce zajímá, jaké má karpální tunel příznaky a podle čeho je možné problém včas rozpoznat. Jako první se většinou objevuje brnění prstů postižené končetiny, nepříjemné mravenčení rukou nebo pocit pálení dlaní. Nejčastěji se přitom tyto symptomy týkají palce, ukazováčku, prostředníčku a poloviny prsteníčku.

Ačkoliv parestézie a dysestézie obvykle postihují hlavně oblasti 1.–4. prstu (tedy v rozsahu senzitivní inervace zasaženého mediálního nervu – n. medianus), někdy může pacient zaznamenat problémy v celé ruce. Brnění pak může zasahovat také mimo oblast prstů, a to až do paže a k ramennímu kloubu. Pacienti si zároveň stěžují na silné bolesti, které se z ruky často šíří směrem k loktu, ale objevují se také otoky a typická je ztuhlost zápěstí.

Velice často pak u lidí trpících syndromem karpálního tunelu dochází ke snížení citlivosti v prstech nebo k celkovému oslabení svalů a pacienti si také stěžují na pocity oteklé ruky, aniž by se zde otok skutečně vyskytoval. Nejsilnější pak bývá brnění rukou v noci, což může člověka dokonce probudit ze spánku. Intuitivně se pak snaží ruce protřepat, aby se nepříjemného pocitu zbavil, nebo si ulevuje ponořením prstů do studené vody.

Potíže, jako jsou oteklé prsty na ruce nebo brnění v prstech, se ovšem mohou akcentovat také při běžných denních činnostech, jako je zapínání knoflíků od košile či práce na zahradě, při zalomení zápěstí ve statické poloze (například během držení řídítek kola) nebo při zvedání horní končetiny (chytání se madla v dopravních prostředcích). Kromě oslabeného stisku nebo úchopu bývá ovlivněna také obratnost a pacienti často mívají problémy se psaním nebo s otevíráním dveří.

U mnohých pacientů pak dochází ke zhoršení jemné motoriky, což znamená, že například nejsou schopní uchopit malé předměty (jehlu nebo špendlík). V horších případech se ale projeví i lehké ochrnutí a nemocní nedokážou ani uchopit hrnek za ucho. Příznaky karpálního tunelu pak mají zhoršující se tendenci.

V těžkém stádiu mohou senzitivní projevy mizet, ale objevuje se atrofie drobných svalů thenaru, která souvisí s těžkou denervací. Pokud pacient svůj stav neřeší, mohou být postupem času problémy ještě výraznější a objevují se i vegetativní příznaky. Vzácně onemocnění doprovází třeba fascikulace nebo spasmus thenaru a výjimkou nejsou ani změny teploty a zabarvení kůže a nehtů. [1, 2, 3, 4, 5]

Vývoj příznaků:

• I. fáze – tupý pocit v prstech po ránu,
• II. fáze – noční brnění a pálení v prstech,
• III. fáze – denní parestézie (hlavně při zvedání ruky nad hlavu),
• IV. fáze – celková neobratnost při provádění drobných pohybů. [6, 7, 8]

Formy onemocnění

V závislosti na tom, jakým způsobem se u pacienta potíže rozvinuly, lékaři rozlišují dvě formy syndromu karpálního tunelu. Akutní forma onemocnění je způsobena rychlým a výrazným zvýšením tlaku v oblasti karpálního tunelu, k němuž dochází třeba vlivem zlomenin nebo lokálních infekcí. Chronická forma onemocnění je mnohem častější, rozvíjí se postupně a příznaky se pozvolna zhoršují. [9, 10, 11, 12]

Možné komplikace

Syndrom karpálního tunelu se většinou s postupujícím časem zhoršuje a mívá potenciál k trvalému poškození mediálního nervu. Zhruba 70–90 % mírných až středně závažných případů reaguje dobře na včas nasazenou konzervativní léčbu, ale poměrně velké množství nemocných musí později podstoupit chirurgický zákrok k odstranění přetrvávajících potíží.

I po úspěšné operaci se nicméně může syndrom karpálního tunelu vrátit, což se do 5 let údajně stává zhruba u jedné třetiny pacientů, kteří zákrok podstoupili. Lepší prognózu vykazují pacienti, u nichž je nemoc přidružená k jinému zdravotnímu problému, jako je cukrovka nebo zlomenina zápěstí. To samé platí také pro osoby, jejichž elektrofyziologické vyšetření vykazuje nějaké abnormality.

Kromě toho se pak mohou objevit i různé nepříjemné zdravotní komplikace, které se pojí se samotným syndromem karpálního tunelu, ale i s jeho léčbou. Mohou být totiž způsobeny také chirurgickým zákrokem, který by měl nemocnému přinést úlevu od potíží a zbavit ho bolesti.

Komplikace způsobené syndromem karpálního tunelu:

• nevratné narušení mediálního nervu (trvalé poškození a invalidita),
• svalová slabost, atrofie a snížená obratnost,
• chronická bolest ruky a zápěstí,
• rozvoj komplexního lokálního bolestivého syndromu.

Komplikace po operaci karpálního tunelu:

• vznik neuromu,
• hypertrofické jizvy,
• ztuhlost kloubů,
• dysestézie (brnění, pálení),
• neúplné vyléčení symptomů.

K nejčastějším problémům, s nimiž se pacienti po operaci karpálního tunelu setkávají, patří nadměrné krvácení, rozvoj infekce, nepříjemná bolest nebo třeba problematické hojení operační rány. Kromě toho pak samozřejmě ve výjimečných případech může dojít také k poranění v postižené oblasti nebo ke zhoršení funkčnosti nervu. [13, 14, 15, 16]

Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, orthoinfo.aaos.org, verywellhealth.com, mayoclinicproceedings.org, biomag.cz, wikiskripta.eu, carpalrx.com, practiceplusgroup.com, lekarnickekapky.cz, neurologiepropraxi.cz, my.clevelandclinic.org, ninds.nih.gov