Na podzim se bude očkovat vakcínou, která ochrání proti běžné i prasečí chřipce. Vít to řekl ČTK po té, co Světová zdravotnická organizace (WHO) označila pandemii prasečí chřipky za skončenou. „Pro Česko se v současné době nic nemění, protože máme pravidelné sledování akutních respiračních nákaz, které jsou nyní velmi nízké a odpovídají sezonnímu výskytu. Neočekáváme, že by na podzim přišla druhá vlna pandemické chřipky A/H1N1,“ uvedl.
Svět podle doporučení WHO přechází dneškem do takzvané postpandemické fáze. Alena Šteflová z české kanceláře WHO ČTK řekla, že v této fázi se monitoruje výskyt viru a závažné komplikace a vyvozuje se poučení do budoucna. „Důležité je, že vše zvolna utichá a zároveň se vyhodnocuje účinnost dosavadních opatření,“ uvedla.
„Neměli bychom si oddychnout, že teď už nám nic nehrozí a můžeme všechny přípravy nechat plavat. Je správné vzít si z pandemie poučení a mít připravené postupy pro případ, že se objeví další hrozba,“ řekl ČTK tvůrce nemocničních pandemických plánů primář Václav Chmelík.
Česko má podle usnesení vlády zhodnotit po skončení pandemie zkušenosti s jejím zvládáním a do 30. června 2011 upravit podle toho pandemický plán. Zatímco očkování v době pandemie hradil stát, nadcházející sezonní očkování už budou jako obvykle platit pacientům se zdravotní indikací a seniorům od 65 let zdravotní pojišťovny. Vakcína už bude kombinovaná, bude tedy chránit proti běžné sezonní i pandemické chřipce. „Bude v ní zástupce kmene B, A/H1N1 a zřejmě také H3N2,“ upřesnil Vít.
Změny v pandemickém plánu budou podle něj spočívat například v tom, že pro zdravotníky už nebude očkování povinné, stejně je to jinde v Evropě. Zdravotníci očkování odmítali, prezident České lékařské komory Milan Kubek řekl, že nejsou pokusní králíci, aby vakcínu na sobě ověřovali. Očkování odmítl například i prezident republiky Václav Klaus a tehdejší premiér Jan Fischer. Část vakcín se zbytečně vyhodila.
Česko nakoupilo milion dávek za 220 milionů korun, původně se mělo očkovat dvěma dávkami, testy prokázaly, že většině stačí jedna. Vakcína tedy stačila pro milion lidí, očkovat se dalo jen necelých 70.000. Výrobce odebral zpět zhruba 300.000 dávek, státu zůstalo zhruba 600.000 dávek. Vakcíny, které lze využít až do konce příštího roku, se použijí na očkování, pokud se v nastávající sezoně vyskytne kmen prasečí chřipky. Zbylé vakcíny, jimž projde použitelnost, se vyhodí.
Podle Víta měli nedůvěru k očkování nejen Češi, potýkala se s ní většina zemí EU i světa. Očkovat se dalo méně lidí, než vlády původně plánovaly, vakcínu vracela výrobci se ztrátou řada zemí. Vít očekává, že nechuť k očkování se projeví v této sezoně i vůči běžné chřipce. Plánuje ve spolupráci s praktickými lékaři osvětovou kampaň. „Chřipka není běžné onemocnění a u chronických pacientů může závažně zhoršit jejich základní onemocnění, ať jsou to nemoci srdce a cév nebo dýchacího či vylučovacího traktu,“ varoval. Podle závažnosti epidemie se úmrtnost na běžnou chřipku v ČR pohybuje ročně mezi 1500 až 2000 lidí, na prasečí chřipku zemřelo 102 lidí.
Pandemie chřipky stála český státní rozpočet podle dosud zveřejněných údajů 336 milionů korun. Největší položkou byl nákup antivirotika Relenza za 185 milionů, vakcín za 150 milionů a pomocného materiálu za 658.000 korun. Dalších pět milionů stál rozvoz vakcín, skladování a likvidace.