Tento stav nezřídka vyústí v průjem asociovaný s užíváním antibiotik (AAD = antibiotic-associated diarrhea). A právě probiotika mohou být díky znovunastolení střevní mikrobiální rovnováhy účinná v prevenci AAD.
Co prokázala studie
V rámci metaanalýzy byl proveden průzkum řady databází obsahujících studie, abstrakta disertačních prací, příspěvky z konferencí a další možné zdroje (mj. Medline, Embase, CENTRAL či CISCOM). Vybrány byly randomizované kontrolované studie zabývající se incidencí průjmů u dětí ve věku 0-18 let, které užívaly antibiotika. Porovnávány byly skupiny pacientů užívajících pouze antibiotika, kombinaci antibiotik s probiotiky nebo s placebem anebo alternativní aktivní profylaxi.
Zvoleným kritériím vyhovovalo celkem 23 prací (zahrnujících 3938 účastníků). V těchto studiích proběhla léčba probiotiky Bacillus spp., Bifidobacterium spp., Clostridium butyricum, Lactobacillus spp., Leuconostoc cremoris, Saccharomyces spp., Streptococcus spp. a to buď samostatně, nebo v kombinacích. Ve většině studií (11) byl užíván pouze jeden kmen probiotických bakterií, nicméně některé studie kombinovaly užívání i dvou (4 studie), tří (3 studie), čtyř (1 studie), sedmi (2 studie), nebo dokonce deseti různých kmenů probiotických bakterií (1 studie).
Jen v jedné z 23 studií nebyl potvrzen benefit probiotik v prevenci AAD oproti placebu, jiné profylaxi nebo neléčení. Incidence AAD u pacientů s probiotiky činila osm procent (163 z 1992) v porovnání s 19 procenty v kontrolní skupině (364 z 1906). Žádná z 16 studí, ve kterých autoři dokumentovali nějaké vedlejší účinky, nepopisovala závažné nežádoucí účinky u pacientů s probiotiky. Ze široké plejády probiotik se zdálo být optimální prevencí užití Lactobacillus rhamnosus nebo Saccharomyces boulardi v dávce 5-40 miliard CFU/den. Přestože se zdá, že probiotika jsou bezpečnou modalitou v prevenci průjmů asociovaných s antibiotickou terapií, platí to pouze u dětí jinak zdravých. U těch s poruchou imunity, jinak zdravotně kompromitovaných nebo u pacientů s dalšími rizikovými faktory (centrální žilní katétr apod.) se vyskytly některé závažné nežádoucí účinky. Proto by probiotika v těchto případech neměla být nasazována, dokud jejich užití u těchto pacientů nebude pečlivě prozkoumáno. www.prolekare.cz Zdroj: Goldenberg J. Z., Lytvyn L., Steurich J. et al. Probiotics for the prevention of pediatric antibiotic-associated diarrhea. Cochrane Database Syst Rev 2015 Dec 22; 12: CD004827.