Problematika slzných cest v kojeneckém věku

11. 5. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Souhrn Oční vady a choroby v dětském věku se projevují patologickým postavením bulbu (šilhání, nystagmus), poklesem zrakových funkcí (zejména zrakové ostrosti) a změnami na předním segmentu oka i na očním pozadí. Trvalé šilhání vede zpravidla ke zhoršení vízu – tupozrakosti, a naopak stavy způsobující trvalejší pokles zrakové ostrosti vedou většinou k šilhání.


SUMMARY Eye impairments and diseases in childhood present as abnormal position of bulbus (strabismus, nystagmus), diminished visual function (especially the clarity) and changes of the anterior segments of the eye as well as the fundus. Permanent strabismus usually leads to worsening of the vision – amblyopia, and vice versa longterm decrease in vision leads to strabismus.

Postavení očí a zrakovou ostrost může ovlivnit řada patologických stavů: primární strabismus, refrakční vady, vrozená katarakta, vrozený glaukom, retinoblastom, vývojové anomálie oka, záněty rohovky, poúrazové stavy.

Slzy se tvoří v slzné žláze složené ze dvou částí – očnicové a víčkové – a dále se tvoří v malých spojivkových žlázkách. Slzy vytvářejí na rohovce a spojivce tenkou kapilární vrstvičku, která zabraňuje jejich osychání. Vývody slzné žlázy vyúsťují v horním zevním kvadrantu očnice do spojivkového vaku. Při mrkání se slzy roztírají po povrchu oka a dopravují úzkým žlábkem mezi sevřenými víčky a bulbem k vnitřnímu koutku do slzného jezírka, kde je začátek odvodných cest.

Slzovodné orgány začínají slznými body, které jsou lehce stočeny proti bulbu. Mají společně se slznými kanálky schopnost nasávat slzy. Oba slzné kanálky se většinou spojují před vústěním do slzného vaku. Odtud vede slzovod do nosu.

Odtok slz je podporován mrkáním, kdy se kanálky zkrátí, slzný vak se rozšíří a tlakem se do něj dostávají slzy. Po dalším otevření oka vak kolabuje a tekutina se dostává do slzovodu a do nosu. Takto jsou odplavovány částečky prachu a bakterie z povrchu oka. Slzný film svlažuje rohovku a spojivku, chrání proti infekci, vyživuje a okysličuje. Slzný film má tři vrstvy: zevní tukovou, střední vodní, vnitřní hlenovou.

Nadměrné slzení – epifora

Nejčastější příčinou slzení jsou poruchy odtoku slz, méně často je způsobeno drážděním citlivých zakončení v oblasti oka, při větru, zánětech nosní sliznice, mrazu.

Zánět slzné žlázy – dakryocystitida

Vrozená neprůchodnost slzných cest se vyskytuje u 6 až 8 % dětí. Nejčastější příčinou je, že se neotevřel slzovod do dolního nosního průduchu. Obvykle se tak děje do 3. týdne. Projevuje se vlhčím okem nebo přebytkem slz, které tvoří tzv. jezírko. Brzy se připojí infekce, dochází k hnisavé sekreci, která přechází na spojivku. Léčba spočívá u akutní formy v podávání antibiotických kapek (PNC, Kanamycin, Floxal) v tříhodinových intervalech, po dobu jednoho týdne.

Pokud nedojde k vymizení potíží, je potřeba provést mechanické zprůchodnění průplachem nebo sondáží. Jestliže neprovedeme tento zákrok včas a zánět dál trvá, dochází k zarudnutí a vyklenutí krajiny slzného vaku. Onemocnění je bolestivé, zánět zůstane buď ohraničen na slzný vak, nebo se šíří do okolí. Nakonec dojde k protenčení kůže na vrcholu vyklenutí a hnis se vyprázdní vytvořenou píštělí.

Průplach slzných cest

Zákrok se provádí tak, že po dilataci slzného bodu kónickou sondou se zavede do slzného kanálku speciální jehlička, která je nasazena na injekční stříkačce s fyziologickým roztokem. Jsou-li cesty průchodné, vytéká tekutina nosem.

Při neprůchodnosti se tekutina vrací slzným bodem spolu s hnisem zpět do spojivkového vaku a musí být provedena sondáž. Při ní se zavádí Bowmanova sonda do kanálku a poté kolmo do vaku, opět následuje průplach. Úspěšnost sondáže je obvykle 100%, je ji ale potřeba provádět co nejdříve, nejlépe do šestého měsíce věku dítěte.

Pokud je i po opakované sondáži stav stále stejný, je potřeba provést tzv. kanylaci, při které se zavádí implantát silikonových tubiček do slzných cest a do nosní dutiny. Ponechává se obvykle jeden rok. Osvědčuje se také konzervativní léčba hydrostatickými masážemi slzného vaku, při nichž jedním prstem mechanicky zvyšujeme tlak v slzných cestách ve směru jejich průběhu a může tak dojít k samovolnému zprůchodnění cest. Tuto metodu však nelze použít u hnisavé sekrece. V naší ambulanci raději provádíme průplach a eventuální sondáž co nejdříve, tak kolem šestého týdne věku dítěte. Hlavním důvodem je, že menší dítě se snadněji při zákroku znehybňuje a výsledek bývá téměř 100%. U větších kojenců (4 měsíce a více) mohou nastat komplikace v podobě srůstů v slzných drahách, sondáž se nedaří, může dojít i ke krvácení a v takovém případě malého pacienta odesíláme k zákroku na klinické pracoviště.


Renata Staňková, Dětská poliklinika O. Teyschla, Brno (ren.stankova@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?