Nechali se vykořisťovat za odsuzování lékařů soudy bez ochoty porozumět lékařské práci, za trvale relativně se snižujících odměn lékařům, za stupňujícího se doplácení lékařů na léčbu pacientů takzvanými regulačními mechanismy a za soustavného bránění praktickému vzdělávání lékařů, a to za neustálého ponižování lékařů.
To vše po náročných studiích trvajících v podstatě do třiceti let věku s vědomím nutnosti celoživotního vzdělávání, při fyzicky, psychicky i emocionálně náročném povolání, ekonomicky ani společensky neohodnoceném, s nedostatkem času pro vlastní rodinu a pro výchovu svých dětí, s nedostatkem času pro vlastní záliby, pro vlastní zájmy, s nedostatkem času pro další osobní růst, často s nemožností vzít si čas pro sebe, pro svoji dovolenou, pro svoje vzdělávání.
To vše je příčinou emigrace mnohých lékařů a syndromu vyhoření zbylých, kteří neutekli do politiky nebo k jiným firmám mimo zdravotnictví. To vše je příčinou ztroskotání našeho zdravotnictví, které se blíží pro absolutní nečinnost našich politiků.
Všichni víme, že aspoň peníze mohou být. Víme, kde jsou, ale pro lékaře a zdravotnický personál prostě nejsou.
Dokud budou naši politici lpět na současném rozkrádatelném veřejnoprávním pseudopojištění, budeme žít jen iluzemi dostupnosti kvalitní zdravotní péče a iluzemi sociálního zajištění chudých formou zdravotnictví prakticky zadarmo pro bohaté i chudé.
Proto potřebujeme reformu zdravotnictví postavenou na normálních přirozených vztazích jednotlivých subjektů ve zdravotnictví se skutečným zdravotním pojištěním u skutečných zdravotních pojišťoven s garancí lékaře svobodně léčit podle potřeb pacienta a s osobní garancí pacienta za proplacení zdravotní péče.
Teprve svoboda lékařů přináší skutečnou odpovědnost, tvůrčí iniciativu a možnost rozvinutí medicínského léčebného umění, které dnes prakticky z ordinací mizí, a se kterým dnes naši politici už vůbec nepočítají.
Lékaři naprosto neovlivnitelná situace vede k úprku lékařů ze zdravotnictví do politiky a k úprku lékařů do ciziny. Snižuje se i zájem o studium medicíny. Situace je v našem zdravotnictví neřešitelná, protože žádná strana si neváží přirozených vztahů a občanské svobody natolik, aby se mohla provést skutečná zdravotnická reforma přínosná pro naše lékaře i pro naše pacienty s odpovědností lékaře za optimální léčbu a odpovědností pacienta za její proplacení.
MUDr. Bohumír Šimek