Pokud tomu tak je, pak si nemocnice založila na další problém, a to za porušení zákona o ochraně osobních údajů.
Nemocnice je totiž podle tohoto zákona povinna přijmout technická, organizační a další opatření k ochraně osobních údajů, tedy zdravotnické dokumentace pacientů. Případ však ukazuje, že si zřejmě pacientskou dokumentaci mohl z nemocnice odnášet domů i zdravotnický personál, který není v postavení ošetřujícího lékaře.
Jaká opatření jsou tedy v nemocnici přijata, aby soukromí pacientů a jejich osobní informace zapsané ve zdravotnické dokumentaci byly chráněny před neoprávněným použitím? Pan Zelenka měl jistě k dokumentaci přístup při práci v nemocnici. Ale jak je možné, že ji měl doma? Cožpak tato dokumentace nikomu nechyběla? To je až neuvěřitelná představa. I kdyby měl pan Zelenka doma „jen“ kopii této dokumentace, je zarážející, že si ji mohl pořídit.
Zdravotnická dokumentace není list papíru, který se dá snadno zkopírovat během krátké chvilky. Zdravotnická dokumentace je více či méně obsáhlý spis, k jehož okopírování je zapotřebí dostatek času. Kde jej pan Zelenka vzal? A nebylo nikomu nápadné, že tráví čas u kopírovacího zařízení? Mohl se k dokumentaci dostat i v době mimo službu?
V této souvislosti je potřeba položit otázku - v kolika dalších nemocnicích a zařízeních je takto „chráněna“ zdravotnická dokumentace? Dnes ji zneužil sériový vrah v jedné nemocnici, kdo a jak ji zneužije v jiné nemocnici? Příliš mnoho otázek najednou. Často lze vidět kartotéky se zdravotnickou dokumentací na chodbách či jiných veřejně přístupných místech zařízení. Jednou je to nedostatek místa na odděleních a v ordinacích, jindy zase nevšímavost a lhostejnost k soukromí pacientů.
Je bohužel smutnou skutečností, že se chyby napravují až po tragédii. Lze si jen přát, aby i ochraně dokumentace, a tedy ochraně soukromí pacientů, byla věnována náležitá pozornost při stanovení nápravných opatření. Což ovšem platí nejen pro nemocnici v Havlíčkově Brodě.
Karel Neuwirt, expert EU pro ochranu dat, Právo