Proč zavádět supervizi v sociálních službách? Obecným cílem supervize je zvyšovat kvalitu a profesionalitu v péči o klienty. Je založena na důvěře a respektu. Úkolem supervizora v sociální práci je pomáhat sociálním pracovníkům s jejich problémy s klienty. Představuje metodu, která pomáhá ověřovat, zda služby, které klientovi poskytujeme, odpovídají jeho potřebám.
Buďme k sobě upřímní! Kdo z nás někdy neměl obavy ze zavádění nových pracovních metod a postupů na pracovišti? Je to zásah do našich takzvaných „vyjetých kolejí“ a někdy nemáme zájem nebo sílu učit se něčemu novému. Tím novým a neznámým pak právě může být i supervize.
Po většinu roku pracujeme se stejnými klienty, dáváme jim pocit jistoty, lásky, pečujeme o ně, a tím jim dáváme i kus svého já. Při takto dlouhodobém vytížení může dojít k tomu, že již nepracujeme s nadhledem a místo toho, abychom pomáhali, spíše ubližujeme. To se může projevit negativní zpětnou vazbou klienta, u personálu může vést k syndromu vyhoření.
Supervize je mi blízká z denní praxe. Je více druhů supervizí (individuální, párová, tandem atd.). V našem zařízení probíhá týmová supervize - týká se všech členů týmu bez ohledu na pracovní pozici. Scházíme se jedenkrát měsíčně již déle než rok. Na supervizi (sezení) si vždy připravíme více témat a pak si odhlasujeme téma s nejvyšší prioritou. Řešíme zde problémové klienty, ale i problémy v týmu. Po přednesení tématu definujeme okolnosti problému. Navrhujeme různé postupy, řešení, čímž se navrhovateli problému dostává zpětné vazby. Supervizor toto sleduje, občas poskytne nějaký podnět, abychom se více zamýšleli nad řešenou ním, a tím se i zviditelní chyby v našem jednání. Při sezení používáme různé pomůcky, například kartičky s napsanými problémy a řešeními probírané situace, vytváříme modelové situace atd. V závěru hodnotíme průběh supervize - přínos nových informací pro práci, například s problémovým klientem. Tyto nové podněty pak uvádíme do praxe.
Chtěla bych zdůraznit, že supervize nám pomáhá zkvalitnit naši práci a je svým způsobem prevencí syndromu vyhoření. Doufám, že jsem alespoň trochu rozptýlila případné obavy ze supervize, která se v praxi ukazuje jako skutečně velmi přínosná. Všem nám jde o spokojenost nejen klienta, ale i naši nad dobře vykonanou prací. Přiznejme si, kdo z nás by rád vykonával práci, kam by chodil s obavami a která by nás v takových podmínkách dříve či později přestala bavit?
O autorovi: Lenka Piecková Palata - domov pro zrakově postižené, Praha (ca047242@tiscali.cz)