„Zasadila se velmi o rozvoj a vůbec zmrtvýchvstání oboru. Věnovala tomu veškerý čas a dokázala rozvinout v ČR první jednotku intenzivní péče pro rozsáhle popálené pacienty. Centralizovala tak péči, která do té doby byla roztříštěná a poskytovaly ji běžné chirurgie,“ uvedl Brož.
Za další přínos profesorky Königové označil to, že do péče o rozsáhle popálené pacienty zavedla nové metody odstraňování mrtvých tkání a využití nových biologických či umělých krytů. Věnovala se také kvalitě života po vyléčení, tedy zařazení pacientů do společnosti, aby tito lidé byli dál schopni žít téměř normálním životem. Snažila se jim pomoci, aby je nepostihla „sociální smrt“.
Jako lékařka byla podle Brože při řešení problémů velmi razantní, neměla ráda „příštipkaření“ a pouštěla se do rozsáhlých operací na záchranu popálených. „Přednášeli jsme a operovali pět týdnů na Kubě a ona vymýšlela metody, ve kterých jsem ji musel brzdit, protože tam tehdy nebyla tak rozvinutá pooperační péče jako v ČR,“ uvedl Brož. Právě Königová ho naučila, že vedle operace je zásadní následná pooperační péče.
Nestorka oboru a nositelka čestného titulu lékařské komory Rytířka českého lékařského stavu získala také ocenění v anketě Lékař roku za celoživotní přínos medicíně. V televizní anketě byla nominována mezi sto nejvýznamnějších Čechů, dále byla nominována na titul The Woman of Europe.
Řadu let byla přednostkou vinohradské kliniky popáleninové medicíny, kde začínala pod vedením zakladatele oboru profesora Františka Buriana. Právě na jeho popud se začala specializovat na léčbu popálenin.