Praha -
Statistici z nově přijatých zemí se proto tento týden na semináři v Praze zabývali tím, podle jakých kritérií by měli zdravotnické účty vytvářet.
„Zdravotnický účet by měl shromáždit makroekonomická data: jaké prostředky jdou do zdravotnictví, jak jsou rozdělovány a jak efektivně jsou k léčbě pacientů využity,“ řekl k projektu vedoucí oddělení zdravotnické statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jaroslav Novák.
Dodal, že informace ze zdravotnického účtu by mohly sloužit k rozhodování politiků.
Zdravotnické účty vedou již některé země jako národní účty, protože dávají přehled o celkových finančních tocích.
ČSÚ má podle Nováka zatím zpracované údaje za léta 2000 až 2002, mohly by se stát základem zdravotnického účtu.
Podle zjištění statistiků stouply za tři roky v Česku výdaje na zdravotnictví ze 146 miliard na 178 miliard korun.
„Podíl domácnosti z této rostoucí částky se za tři roky výrazněji nezměnil, v roce 2000 daly na péči 8,4 procenta, v roce 2002 pak 8,1 procento. Naproti tomu podíl zdravotních pojišťoven ve stejném období stoupl ze 78,8 na 79,5 procenta,“ uvedl Novák.
V Česku se hovoří také o individuálních účtech, což je něco jiného. Individuální účet by vedla každému pojištěnci jeho zdravotní pojišťovna, z něj se zjistí, kolik peněz bylo vydáno na jeho péči.
Místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal řekl, že zdravotnický účet by ukázal například i to, zda standard je dostupný veškerému obyvatelstvu, nebo jsou rozdíly mezi hlavním městem a regiony.
Statistici podle Drápala sledují mimo tento projekt i celkové výdaje domácností.
„Politici z toho mohou odvodit, jak to ovlivní situaci domácnosti, když vláda rozhodne, že lidé budou více připlácet na léky,“ uvedl Drápal.
ČSÚ začne v příštím roce ověřovat statistický systém sledování osob se zdravotním postižením, v Česku zatím souhrnná data neexistují. Otázky zřejmě budou součástí pravidelného sčítání lidu, které se opakuje jednou za deset let.
ČTK