„HTA dává větší jistotu, že pacient dostane potřebnou léčbu a že nátlak na zdravotní pojišťovny se omezí,“ řekl poradce ministra Pavel Vepřek.
Nemocnice by díky hodnocení HTA věděly dřív, než zakoupí drahý přístroj, pro jaké pacienty je vhodný a zda léčení na něm pojišťovny zaplatí. Pak by teprve do jeho koupě investovaly. V kauze pražského protonového centra to bylo naopak - nejprve byla stavba s kapacitou 1600 pacientů ročně, a to v zemi, kde podle odborníků je na léčení protonem jen 100 až 200 pacientů ročně, podotkl poradce.
Ministerstvo v projektu porovnalo užití léku ranibizumabu na léčbu postižení zraku častého u diabetiků, užití stentů, tedy výztuží s lékem a bez léku na rozšíření cév, očkování proti HPV viru, který způsobuje rakovinu čípku, a operace rakoviny prostaty robotem a laparoskopicky.
U léku se potvrdilo, že sám nebo s laserem má lepší výsledky než jen laser a jeho kombinace s léky. U stentů se ukázalo, že je efektivní užít dražší výztuže s lékem jen u pacientů s vyšším rizikem opakovaného zúžení cév, tedy u diabetiků a na malých tepnách. Porovnání operace prostaty robotem a laparoskopicky ukázalo, že je nutno zpřesnit indikační kritéria a že dražší výkon na robotu mají dělat je vybraná centra.
U očkování proti rakovině čípku děložního se projevila malá efektivita, což ale souvisí s krátkým obdobím hodnocení. Virus vyvolává rakovinu v průměru za 20 let od nákazy, efekt očkování se tedy projeví ve sníženém počtu onemocnění až pak. Hned se efekt projeví v menším počtu nedonošených dětí, které se ženám po zákroku na čípku častěji rodí. Není proto nutno vydat tolik peněz na péči o tyto děti.
Hodnocení HTA má zakotvit zákon o zdravotnických prostředcích od ledna 2014. Co má projít hodnocením, bude v první fázi vybírat ministerstvo, později vznikne útvar v lékovém ústavu, tzv. HTA agentura. Náklady na hodnocení odhaduje ministerstvo na 15 až 20 milionů korun.