Sekretářka Prague Onco doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., na aktuálních datech Národního onkologického registru demonstrovala, že nejčastějším zhoubným nádorem v ČR jsou karcinom prostaty a karcinom prsu u žen, nádor tlustého střeva a karcinom plic. V úmrtnosti vede rakovina plic, pak karcinom prsu a karcinom tlustého střeva. „V současnosti onkology trápí stoupající prevalence – přibývá totiž lidí, kteří kdysi onemocněli nádorem a jsou v remisi nebo se léčí anebo mají nevyléčitelné stadium nemoci, během níž podstupují extrémně nákladnou léčbu,“ uvedla doc. Tesařová a z pohledu incidence onemocnění označila karcinom prsu za „šťastný nádor“, kde sice prudce stoupá incidence, ale mortalita lehce (o 5 procent) klesá. Stejně je tomu i u karcinomu prostaty.
Přelomový rok
V léčbě rakoviny, zejména u léčby maligního melanomu, zavládl před časem optimismus ve vztahu k imunoterapii. Jak uvedl přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., k problematice je zatím potřeba přihlížet s opatrným optimismem. „Pro imunoterapii se objevují nové indikace – karcinomy plic, renální karcinomy a novým trendem je kombinace imunoterapie s dalším typem léčby. Průlomová studie ukázala, že imunoterapie, tzv. inhibitor kontrolních bodů, funguje v první linii léčby karcinomu plic, což je velmi dobrá zpráva. Ve srovnání s chemoterapií je v tomto případě kvalita života přece jen lepší, i když ani ona není bez vedlejších nežádoucích účinků. Hlavním problémem imunoterapie je finanční toxicita. Výrobci by měli léčbu zlevnit,“ uvedl prof. Petruželka a představil i další novinky, které v roce 2016 léčbu rakoviny posouvaly vpřed. Loňský rok byl pro hormonální léčbu karcinomu prsu přelomovým, protože se objevily nové léky, které v kombinaci se standardní chemoterapií oddalují vznik rezistence. Také se začíná používat tzv. tekutá biopsie, kdy je molekulární charakteristika provedena z odběru krve. Na základě fragmentů nádorové DNA je možné hodnotit onemocnění obdobně jako při tkáňové biopsii. To je podle onkologa Petruželky nová cesta zejména pro opakovaná vyšetření, pacientům totiž přináší benefit v podobě dynamického posouzení vývoje nemoci, která se v čase mění.
U slinivky nic nového
Negativní zprávou pro českou onkologii je stagnace v oblasti léčby karcinomu slinivky břišní, která má mezi ostatními typy solidních nádorů dlouhodobě nejhorší léčebné výsledky. Ročně přibývá v ČR kolem šedesáti tisíc nových pacientů a pouze pět procent z nich přežívá dobu pěti let. „Stále se neobjevilo nic nového, ani nové možnosti časného záchytu onemocnění. Jediné, co se snad objeví, bude více finančních prostředků pro výzkum,“ sdělil prof. Petruželka.
Pozitivně vnímá onkologické kolokvium z pohledu akademické medicíny také děkan 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.: „Pozornost je správně zaměřena nejen na zabijáky orgánů v rámci jednotlivých diagnóz, ale objevují se také sympozia, věnovaná up-stream tématům, která směřují vývoj kupředu a přináší nový vhled do biomedicínské vědy.“