„Při řešení dluhů za provoz protialkoholních záchytných stanic jsou jednotlivými organizacemi využívány různé mechanismy, jedná se například o zasílání upomínek, soudní cestu, odprodej pohledávek či spolupráci se společnostmi specializujícími se na vymáhání takzvaných nedobytných pohledávek,“ vysvětlila Pacutová.
V Moravskoslezském kraji jsou v provozu čtyři protialkoholní záchytné stanice. Tři jsou součástí zdravotnických zařízení, jejichž zřizovatelem je Moravskoslezský kraj. Čtvrtou provozuje Městská nemocnicí Ostrava, která je příspěvkovou organizací města. Na financování provozu se výraznou částí podílí právě Moravskoslezský kraj, který formou provozních příspěvků a dotací investuje ročně do těchto stanic zhruba 25 milionů korun. Stanice má pod svou správou od roku 2003.
Příspěvkovým organizacím kraje, které provozují protialkoholní záchytné stanice, je část nákladů na provoz záchytných stanic hrazena formou provozního příspěvku. Městské nemocnici Ostrava jsou pak každoročně poskytovány finanční prostředky z rozpočtu kraje na základě smlouvy o poskytnutí dotace. „Zdravotní pojišťovny se na platbách za služby protialkoholních záchytných stanic nepodílejí, státní příspěvek rovněž není poskytován,“ uvedla Pacutová.
Ceny za jednu noc na protialkoholní záchytné stanici se liší a pohybují se od 600 do 2000 korun. V letech 2009 až 2011 bylo na všech čtyřech stanicích za rok hospitalizováno v průměru 7050 pacientů. Počet lidí, kteří končí na záchytných stanicích, klesá. Loni to bylo 6763 pacientů.