„Jen v USA, které jsou tahouny výzkumu, se podle přehledu z března 2018 vyvíjí 537 léčivých látek na neurologické choroby. Velké inovativní farmaceutické společnosti jsou globální, na výzkumu těchto léčiv se tak podílí i Evropa,“ informoval Mgr. Jakub Dvořáček, MHA výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Větší množství vyvíjených přípravků je zaměřeno například na Parkinsonovu chorobu, Duchennovu muskulární dystrofii, Huntingtonovu chorobu, epilepsii či roztroušenou sklerózu. Neurologické choroby jsou velmi často spjaty s vyšším věkem a mnohé lze označit za civilizační. Pacientů tak soustavně přibývá. „Výzkum v této oblasti ale patří mezi vysoce rizikové, enormně velké množství klinických studií skončí nezdarem a úsilí výzkumníků přijde vniveč,“ uvedl Jakub Dvořáček.
Jednou z nemocí, proti nimž dostali lékaři v několika uplynulých letech do ruky „široký arzenál“ léčivých přípravků, je epilepsie. Podle MUDr. Jany Zárubové z Centra pro epilepsie Neurologické kliniky 2. LF UK, která předsedá organizaci EpiStop, je léčba epilepsie jednou z nejdynamičtějších oblastí neurologie. „V současné době máme k dispozici kolem 25 antiepileptik. Pacientům nereagujícím na farmakologickou léčbu můžeme nabídnout epileptochirurgickou léčbu, stimulační léčbu nebo léčbu dietou,“ uvádí lékařka. Probíhá podle ní též výzkum možností prevence epilepsie, ten se ale zatím nachází ve fázi základního výzkumu.
„Kdybych měla jmenovat jeden velký problém z hlediska našeho oboru, pak bych zmínila chybějící „rescue“ medikaci pro pacienty s epilepsií v České republice. Jde o léky, které pacient užije, když vycítí blížící se záchvat.
Ten pak nepropukne v plné síle,“ sdělila Jana Zárubová. Budoucnost léčby vidí v rozvoji poznání o lidském genomu. „Jakmile porozumíme procesu epileptogeneze, budeme schopni přijít na to, jak jej přerušit.“