Potřebných pomůcek pro řádné poskytování péče má dost jen 55 procent dotázaných. O výsledcích průzkumu ČTK informovala Česká asociace sester.
„Až 80 procent respondentů si myslí, že za svou zodpovědnou a veřejností oceňovanou práci není spravedlivě odměňováno,“ uvedla asociace. Pracovní podmínky zdravotníků se podle ní zhoršují a situaci je třeba okamžitě řešit.
Průzkum ukázal, že o více než 24 pacientů nebo klientů najednou se na standardním oddělení stará zhruba 30 procent z celkového počtu sester a na oddělení následné a sociální péče dokonce 70 až 80 procent sester. „Zcela pochopitelně v takovýchto pracovních podmínkách pak sestra řeší jen ty nejzávažnější problémy a péče tak není ani kvalitní, ani bezpečná,“ uvedla asociace.
Podle průzkumu si kvůli nízkým počtům ošetřovatelského personálu víc než polovina zdravotníků často nestihne vyčerpat ani povinnou přestávku. „Více jak polovina zdravotníků je zcela logicky po službě často velmi vyčerpaná,“ uvedli autoři průzkumu. Podle asociace sester je přitom pacient v péči sestry více než 80 procent času hospitalizace a s lékařem jen zhruba pětinu doby.
Rostoucí množství administrativy není přínosné pro kvalitní péči podle 85 procent dotázaných sester. V průzkumu poukazovaly na to, že současná dokumentace je nepřehledná, složitá a zápisy se zbytečně opakují.
„Dalším problémem je zhoršující se komunikace mezi zdravotníky,“ tvrdí asociace. Šedesát procent účastníků průzkumu uvedlo, že o zmíněných problémech často nemůže hovořit ani se svým nadřízeným. Skoro 200 zdravotníků se prý dokonce setkalo se šikanou od svého pracovního kolektivu nebo nadřízeného.
Zdravotní pomůcky jsou podle sester nakupovány velmi levně, nikoliv podle míry užitku, ale ceny. „Tudíž vykazují nízkou kvalitu, a tím i vyšší spotřebu. V této oblasti vítězí kvantita nad kvalitou a zdravotníci se tím často dostávají do bludného kruhu,“ tvrdí asociace sester.
Česká asociace sester sdružuje vedle všeobecných a dětských sester také mimo jiné zdravotnické asistenty a laboranty, nutriční terapeuty a asistenty, zdravotně-sociální pracovníky, záchranáře nebo fyzioterapeuty. K akcím na podporu zvýšení platů v nemocnicích na konci roku 2011 se asociace nepřipojila. Tehdy měla 15.000 členů.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).