Zatímco v roce 2014 tvořily nenahlášené případy u zdravotních sester asi 13 procent, letos to bylo 27 procent. Vyplývá to z průzkumu, který dnes představila Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků (POUZP).
Z výsledků vyplývá, že 34 procent zdravotníků se v posledních dvou letech zranilo při práci ostrým předmětem, někteří opakovaně. Většina zranění nahlásila, vzrůstá ale počet těch, kteří zranění nehlásí. V obdobném průzkumu v roce 2014 bylo zjištěno 13 procent nenahlášených případů u zdravotních sester, letos 27 procent. V celkovém vzorku respondentů tyto případy tvořily 25,4 procenta. Autoři průzkumu uvádějí, že podle statistik ministerstva zdravotnictví v posledních dvou letech počet případů poranění ostrými předměty přesáhl 6000.
Nejčastěji se zdravotníci zranili při vpichování injekce nebo při odběru krve z žíly či prstu (v obou případech asi 47 procent). Méně častá byla poranění při šití a řezání na operačním sále a při zavádění kanyl. „Nabízí se otázka, zda by ke snížení výskytu těchto poranění nepřispělo použití bezpečnostních zdravotnických pomůcek,“ uvádějí autoři v průzkumu. Přes 93 procent zdravotníků podle průzkumu bezpečnostní zdravotnické pomůcky na pracovišti používá, ale 30 procent jen částečně.
Pracovníci, kteří utrpěli zranění při poskytování zdravotní péče a kvůli kterému hrozí přenos infekčního onemocnění přenášeného krví, musí tuto záležitost nahlásit zaměstnavateli. Zaměstnavatel pak o situaci informuje hygienickou stanici. Podle POUZP si mnozí zdravotníci neuvědomují, že hlášení každého poranění je důležité. „Zdravotnická zařízení by tedy měla důsledně dbát na pravidelné školení veškerého personálu. V neposlední řadě by celé situaci výrazně prospělo sjednocení systému hlášení těchto úrazů a lepší informovanost o způsobu hlášení směrem ke zdravotnickým pracovníkům,“ uvedl předseda POUZP Tomáš Válek.
Průzkumu se zúčastnilo 972 respondentů, 81 procent tvořily zdravotní sestry, 17 procent nelékařský zdravotnický personál, jako jsou záchranáři, zdravotníci v laboratořích či rehabilitační pracovníci, a zhruba dvě procenta respondentů byli lékaři. Přes 80 procent z nich pracuje ve zdravotnických zařízeních, jejichž zřizovatelem je stát, kraj nebo město. Všichni odpovídali elektronicky.