Vyplynulo to z průzkumu, který mezi 2200 lidmi s nadváhou a obezitou provedli zástupci projektu Nebudu obézní a organizace STOB (STop OBezitě). Průzkum se uskutečnil při příležitosti Evropského dne obezity, který se od roku 2010 připomíná třetí sobotu v květnu.
Svou obezitu nebo nadváhu vnímá jako nemoc 56 procent dotázaných, 67 procent z nich ale uvedlo, že problém s lékařem neřešili.
Pomocí léků na předpis zkoušela hubnout pětina oslovených, ostatní léky od lékaře nezkoušeli nebo neví, že existují. Pětasedmdesát procent z nich by ale léčbu, která dokáže s pomocí vhodného jídelníčku a při rozumném pohybu zhubnout, využila. Více než polovina oslovených ale přiznala, že je pro ně dodržování vhodného jídelníčku těžké, naopak problém s tím nemají dvě pětiny lidí.
U poloviny dotázaných se obezita nebo nadváha objevily až v dospělosti, 27 procent lidí bojuje s kily navíc od dětství a 23 procent přibralo v dospívání. Jako důvod ztloustnutí nejvíce lidí uvedlo postupné přibírání. Druhou nejčastější odpovědí byly psychické problémy, na dalším místě byly přechod nebo těhotenství a častým důvodem byly i zdravotní problémy.
Podle zjištění průzkumu 17 procent dotázaných jídlem navíc přemáhá chutě každý den, 36 procent lidí s tím bojuje několikrát týdně, 31 procent několikrát měsíčně a 11 procent jí, když nemá hlad, jen výjimečně. „Jídlem zaháníme smutek nebo se snažíme bojovat proti únavě. Je prokázáno, že jídlo má i významný analgetický účinek, čehož řada obézních pacientů podvědomě využívá,“ uvedla k tomu obezitoložka Šárka Svobodová.
Téměř polovina lidí s nadváhou nebo obezitou vyzkoušela různé redukční diety a 56 procent z nich díky tomu zhublo, ale jen čtyři procenta si váhový úbytek dlouhodobě udržela. Většina dotázaných do hubnutí investuje peníze. Sedmapadesát procent na to vynaloží měsíčně do 1000 korun, desetina je ochotna zaplatit za zhubnutí až tři tisíce měsíčně a 13 procent by dalo i více, pokud by mělo jistotu, že to zabere. Pětina lidí není ochotna investovat do hubnutí nic.