Proti loňsku obavy o kvalitu péče stouply o pětinu a o dostupnost o 17 procentních bodů, řekl novinářům Daniel Vavřina ze společnosti HealthCare Institute (HCI), která šetření uspořádala letos poosmé.
„Oproti minulému roku došlo k výraznějšímu navýšení obav z možného zhoršení v oblasti kvality zdravotní péče ze 45 na 67 procent, a v oblasti dostupnosti péče z 58 na 75 procent,“ uvedl. Před zhoršením kvality a dostupnosti péče opakovaně varují lékařská komora, odbory i pacienti.
Významný posun se podle Vavřiny projevil také ve vnímání nedostatku zdravotnického personálu. Nedostatek lékařů pociťuje 83 procent ředitelů, o deset procent víc než loni. Nedostatek sester vnímá 81 procent ředitelů proti loňským 70 procentům.
Podle prohlášení lékařské komory i lékařských a sesterských společností zajišťují nemocnice péči jen díky nadměrným přesčasům a přetěžování zaměstnanců. Přesčasovou práci vnímá jako problém u lékařů 72 procent ředitelů a u sester 54 procent ředitelů.
Velmi podstatně podle průzkumu vzrostl podíl ředitelů, kteří pociťují nedostatek ostatního personálu. Například u administrativy podíl vzrostl z loňských devíti na letošních 35 procent. Nedostatek se projevuje i u ostatních profesí, například u pomocného zdravotnického personálu.
Průzkum provedla HCI ve spolupráci s agenturou Ipsos letos v březnu. Odpovídali ředitelé fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic. Průzkum sledoval vedle kvality a dostupnosti zdravotní péče také lidské zdroje, finance a rezervy v nemocnicích a v systému.
Největší rezervy vnímají ředitelé ve mzdách, komunikaci s pacienty a komunikaci personálu, všechny tři oblasti shodně získaly po 87 procentech, další velkou rezervou je elektronizace. Vyjma loňského roku, kdy ředitelé viděli rezervy především v investicích do kvality, jsou komunikace s pacienty a mzdové podmínky na předních místech stálicemi.