První dny nemoci mají lidé dostávat čtvrtinu denního základu

17. 6. 2004 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Firmy mají platit pracovníkům v prvních třech dnech nemoci čtvrtinu takzvaného denního vyměřovacího základu. V dalších dnech by se nemocenská rovnala 60 procentům základu. Rozhodla o tom ve středu vláda, které se podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha přiklonila k přísnější variantě...


PRAHA - Druhá alternativa totiž počítala s výplatou 35 procent denního základu, v dalších dnech pak 70 procent.

Nemocenskou dosud platí stát. Podnikatelům se nelíbí, že po přijetí nového zákona mají prvních 14 dní nemoci náhradu mzdy vyplácet zaměstnancům oni. Stát by měl dávat nemocenskou od 15. dne nemoci. Odvody na zdravotním pojištění podnikům mají podle vlády klesnout z nynějších 3,3 procenta na 1,6 procenta. „To znamená výrazné snížení zatížení pracovní síly,“ řekl Škromach.

Podle ministerstva práce je současný systém vyplácení nemocenské již nevyhovující, je proto nutná jeho změna. Neexistují ani dostatečné nástroje, které by zneužívání nemocenské bránily. „Přes neustále se zlepšující zdravotní stav

obyvatel nemocnost podle statistik stoupá,“ varuje Škromachův úřad. Zákon by měl proto upravit také postihy jak simulantů, tak lékařů, kteří je nechají marodit.

Kabinet také rozhodl, že se nemocenská bude valorizovat každý rok. Určil i strop pro stanovení takzvaného vyměřovacího základu pro odvod pojistného - je to pětinásobek průměrné mzdy.

Ministerstvo práce původně navrhlo, aby odvod nepřekročil buď trojnásobek, nebo čtyřnásobek průměrné mzdy. Odboráři jsou ale proti maximální hranici. Podle nich není třeba bankéřům a manažerům takovéto úlevy dávat. Svaz průmyslu a dopravy se naopak přiklání k trojnásobku.

Zákon, který má začít platit od roku 2006, by měl také zrušit výsadu ústavních činitelů, kteří pobírají plnou mzdu po dobu jednoho měsíce pracovní neschopnosti.

Kabinet dnes rovněž přijal novelu zákona o kolektivním vyjednávání. Předloha stanoví, že kolektivními smlouvami, které mezi sebou uzavřou odborové a zaměstnavatelské svazy, se mají řídit i firmy, které se na těchto dohodách nepodílely.

Změna normy má zabránit tomu, aby podniky, které s odbory nevyjednávají

nebo nechtějí poskytovat svým zaměstnancům obvyklé výhody, o tuto „výsadu“ přišly. Předloha reaguje na verdikt Ústavního soudu, který podle Škromacha způsobil problémy s rozšiřováním takzvaných vyšších kolektivních smluv.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?