První pomoc z několika úhlů pohledů

V rámci univerzitního studia jsem oslovila SZŠ Karviná, zda bych mohla na jejich škole absolvovat pedagogickou praxi. Vedení školy mojí žádosti vyšlo vstříc, a tak jsem se po několika letech vrátila na svou středoškolskou almu mater. Mimo pedagogické náslechy a výstupy mi bylo rovněž umožněno sledovat soutěž první pomoci organizovanou v prostorách školy. Poskytnout první pomoc je nejen zákonnou povinností každého občana, ale rovněž by tato „samozřejmost“ měla být zakořeněna hluboko v morálním hodnotovém žebříčku naší společnosti. Bohužel nás média nezřídka informují o alarmujících případech, kdy nejen nikdo z přihlížejících neposkytl první pomoc, ale dokonce spoluúčastník nebo viník nehody opustil raněného. Pro snížení frekvence výskytu těchto případů je nutná informovanost a pravidelná edukace, zabývání se tematikou, a zejména nebýt ke svému okolí lhostejný. Nikdy nevíte, kdy PP budete potřebovat vy, váš partner, dítě… Proč se lidé bojí poskytovat první pomoc? Mezi nejčastěji uváděné důvody, proč lidé neposkytují první pomoc, patří již notoricky známé faktory: strach z přenosné choroby (HIV, hepatitis), neznalost poskytnutí PP, strach ze špatně provedené PP, strach z ohrožení vlastního života a smrti, podcenění situace – např. chybná záměna alkoholové ebriety s hypoglykemickým kómatem, odpor k postiženému – zvratky, zápach, narkoman, bezdomovec, citová vazba mezi raněným a zachráncem (obecně platí, že existuje-li jakýkoli vztah mezi raněným a zachráncem, vzrůstá