Epilepsie může postihnout člověka v každém věku, od dítěte až po seniora. Celosvětově s ní žije přibližně 50 milionů osob a v Česku se podle odborných odhadů může týkat až 100 tisíc pacientů. Přestože si mnoho lidí epilepsii spojuje především s výraznými křečemi, její záchvaty mohou mít i mnohem méně nápadnou podobu.
Co se dozvíte v článku
Jak epilepsie vzniká?
Epilepsie patří mezi neurologická onemocnění, při nichž dochází k opakovaným záchvatům způsobeným abnormální elektrickou aktivitou v mozku. Jejich podoba závisí mimo jiné na tom, ve které části mozku epileptická aktivita vznikne a jak se dále šíří. U některých lidí se proto mohou objevit jen nenápadné projevy, zatímco jiní prodělávají záchvaty spojené s pádem, bezvědomím a silnými křečemi.
Příčinu onemocnění se přitom podaří odhalit jen v určitých případech, jindy zůstane neznámá. Jeho vznik může souviset například s vrozenými či genetickými vlivy, poraněním mozku, cévní mozkovou příhodou, infekcí nebo jiným poškozením mozkové tkáně. Je nutné ale dodat, že jeden záchvat ještě automaticky neznamená, že člověk trpí epilepsií.
Jaké mohou být první příznaky?
Epileptický záchvat může mít velmi rozdílnou podobu, přičemž u některých lidí se před jeho rozvojem objeví takzvaná aura, tedy zvláštní vjem nebo pocit, který může signalizovat začínající záchvatovou aktivitu. Mezi možné projevy epilepsie patří:
1. Náhlé zahledění a nereagování
Člověk může na chvíli upřeně hledět před sebe, nereagovat na oslovení a po odeznění epizody si nemusí pamatovat, co se během ní stalo.
2. Krátkodobá zmatenost
Během záchvatu nebo krátce po něm může být postižený dezorientovaný, zmatený a mít problém pochopit, co se kolem něj děje.
3. Brnění a neobvyklé pocity
Záchvat se může projevit mravenčením, brněním nebo jinými zvláštními pocity v určité části těla.
4. Náhlé svalové záškuby
Objevit se mohou krátké mimovolní záškuby rukou, nohou, hlavy nebo celého těla, které člověk nedokáže ovlivnit.
5. Ztuhnutí svalů
Některé záchvaty způsobují náhlé ztuhnutí svalů celého těla nebo jeho části, což může vést u stojícího člověka k pádu.
6. Opakované pohyby bez zjevného účelu
Postižený může během záchvatu například mlaskat, žvýkat, polykat, mnout si ruce nebo opakovaně manipulovat s předměty, aniž by si své jednání uvědomoval.
7. Náhlý strach nebo pocit déjà vu
Před záchvatem se někdy objevují intenzivní emoce bez zjevné příčiny, například strach či úzkost, případně zvláštní pocit, že člověk danou situaci již někdy prožil.
8. Ztráta vědomí a křeče
U výraznějších záchvatů může člověk náhle upadnout, ztratit vědomí, nejprve ztuhnout a následně mít rytmické záškuby celého těla nebo končetin.
První pomoc při epileptickém záchvatu
Pokud člověk během záchvatu upadne na zem a má křeče, nejdůležitější je zabránit tomu, aby se poranil. Odstraňte z jeho okolí nebezpečné předměty, například ostré hrany, a jestliže je to možné, opatrně mu podložte hlavu něčím měkkým. Nesnažte se však křeče zastavit ani postiženého násilím držet.
Nic mu nevkládejte do úst a nepokoušejte se mu násilím rozevřít čelist. Po odeznění křečí dotyčného zkontrolujte, zda dýchá, a pokud je v bezvědomí, ale normálně dýchá, uložte ho do stabilizované polohy na boku a nechte ho v klidu zotavit. Záchrannou službu je třeba volat tehdy, pokud jde o první záchvat, jestliže záchvat trvá nezvykle dlouho nebo se opakuje, člověk se neprobírá, nedýchá normálně či se při pádu zranil.
Zdroje: homolka.cz, mayoclinic.org, angelinipharma.com, uab.edu
