Zákrokem se pražský IKEM dostává mezi elitní desítku evropských center, která dokáží transplantovat tenké střevo. I na těchto elitních pracovištích však jde o zřídkakdy prováděnou operaci, v celé Evropě bývá ročně prováděno jen několik desítek transplantací tohoto orgánu. Obtížnost zákroku plyne i z faktu, že řada indikovaných nemocných má za sebou mnoho operací v břišní dutině, která je následně plná srůstů, zmenšená a obtížně přístupná. Tenké střevo je zároveň největším imunitním orgánem těla, i proto hrozí velmi silná reakce organismu na cizí tkáň. O průběhu i výsledcích unikátní transplantace několik dní po jejím provedení hovořili lékaři IKEM, kteří se na ní podíleli.
Multiviscerální transplantace poslední šancí
Nyní šedesátiletému pacientovi byla před 5 lety diagnostikována autoimunitní cirhóza jater, přítomny byly mnohočetné trombózy žil ostatních orgánů dutiny břišní, z důvodu mnohočetných cévních uzávěrů v žilním systému dutiny břišní je měl závažně poškozené. Stav se rapidně zhoršoval, několikrát týdně bylo nutné odebírat mu z břišní dutiny tekutinu, která se zde tvořila. Z vyšetření bylo zřejmé, že samotná transplantace jater je bez naděje na úspěch a pacientovi zbývá jen několik měsíců života, pokud nedojde k jinému řešení. Proto se lékaři rozhodli o jeho zařazení jako čekatele na multiviscerální transplantaci. Pacient měl štěstí a po 8 týdnech přišla nabídka dárce vyhovujícího kritériím odběru. Mohla začít operace, při níž v IKEM nejprve odebrali a následně transplantovali 5 orgánů najednou. Prvním zásadním krokem byl odběr všech orgánů od zemřelého dárce. Takový odběr nebyl dosud v ČR proveden. Všechny orgány bylo potřeba odebrat v excelentní kvalitě, promýt konzervačním roztokem a připravit k vlastní transplantaci. Odběr byl kvůli co nejkratší prodlevě proveden přímo v IKEM a v konzervačním roztoku byly transportovány přímo na vedlejší operační sál. Doslova „v akordu“ už probíhala první fáze operace příjemce, tedy odstranění orgánů a příprava k transplantaci.
Zůstaly jen ledviny a část tlustého střeva
V první fázi multiviscerální transplantace bylo nejprve nutné odstranit všechny orgány dutiny břišní, zde byly nakonec ponechány pouze ledviny a část tlustého střeva. Ve druhé fázi operace byl pacientovi transplantován žaludek, slinivka s dvanáctníkem, slezina, játra a tenké střevo. Zákrok trval celkem 10 hodin, složitost výkonu vyplývala z celkově těžkého stavu pacienta. Výkon musel být proveden co nejrychleji, aby chirurgové zabránili poškození odebraných orgánů „studenou ischemií”, současně bylo nutné postupovat velmi opatrně, aby pacienta neohrozili vykrvácením během operace. Pacienta ponechali prvních 48 hodin v umělém spánku a dutinu břišní zatím uzavřeli jen provizorně. „Dva dny po první operaci jsme tak mohli na sále zkontrolovat vitalitu všech transplantovaných orgánů,” vysvětlil přednosta Kliniky transplantační chirurgie doc. MUDr. Jiří Froněk, Ph. D., FRCS. Po kontrole transplantovaných orgánů, cévních spojení, spojení mezi orgány a vývodů a biopsii jater chirurgové přistoupili k definitivnímu uzávěru operační rány.
Multiviscerální transplantace představuje těžký úkol i pro anes tezii a pooperační péči, jak připomněl vedoucí resuscitačního oddělení MUDr. Milan Ročeň, Ph. D.: „Největší výzvou pro nás bylo úspěšné zvládnutí nejrizikovější fáze transplantace – reperfuze –, tedy obnovení průtoku krve transplantovanými orgány. Zatímco jeden anesteziologický tým zajišťoval odběr orgánů, jiný anes teziologický tým už začal s přípravou příjemce na dalším operačním sále.”
Zvládnuto bez komplikací
„Transplantace tenkého střeva se v IKEM chystala usilovně posledních 5 let. Patří k vůbec nejsložitějším z hlediska technického provedení i imunitní reakce těla. S kolegy jsme se proto na zahájení tohoto programu pečlivě připravovali. Metodu jsme několikrát zkoušeli v experimentu na zvířatech a byli jsme i při operacích pacientů na předních světových klinikách, které se touto léčebnou metodou zabývají,” vysvětlil doc. MUDr. Martin Oliverius, Ph. D., FEBS, vedoucí programu transplantace tenkého střeva.
„Celý výkon se podařilo zvládnout bez komplikací. Pacient je nyní hospitalizován na resuscitačním oddělení. Je stabilní, dobře spolupracuje a rehabilituje. Hned od počátku u něj došlo k rozvoji funkcí transplantovaných orgánů. Ačkoli je jeho stav v současné době velmi uspokojivý, musíme být připraveni na možné komplikace. Největší rizika představují rejekce transplantovaných orgánů a infekční komplikace. Tomu se snažíme předejít specifickou imunosupresivní terapií a preventivně podáváme antibiotika. Pacient má zatím rovněž přísný režim izolace. Jeho aktuální stav denně hodnotíme,“ řekla redakci ZAM v prvních týdnech po operaci přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče MUDr. Eva Kieslichová, Ph. D. To ještě nemohla vědět to, co je známo nyní, na konci ledna – pacient je v natolik dobrém stavu, že může přejít do domácího ošetřování.
První transplantace tenkého střeva u nás tedy dopadla víc než dobře. Jistě není poslední, i přes velké finanční náklady pro pojišťovny. Podle zkušeností z okolních zemí by se v Česku potřeba transplantací střeva totiž mohla pohybovat okolo 5 pacientů za rok. Snad ještě zbývá dodat, že z logiky věci operaci nešlo naplánovat dopředu, protože lékaři samozřejmě nevěděli, kdy bude k dispozici dárce. Když se objevil a s ním i šance „jít na věc“, všichni lékaři byli na sálech ve svém volném čase a bez nároku na honorář.