U příležitosti 38. diabetologických dnů v Luhačovicích se konalo postsympozium firmy GlaxoSmithKline věnované výsledkům klinického sledování účinnosti léčby rosiglitazonu u diabetiků 2. typu v České republice.
Syndrom inzulínové rezistence
Inzulínová rezistence (IR) je spojena s řadou metabolických abnormalit a jejich nakupení u jedince (v různém počtu) dalo vznik pojmu syndrom inzulínové rezistence neboli metabolický syndrom (Tab. 1).
===== Diabetes mellitus 2. typu =====
Diabetes mellitus (DM) 2. typu se manifestuje tehdy, pokud kromě přítomnosti inzulínové rezistence je také geneticky daný defekt v sekreci inzulínu. Kapacitní rezerva B-buněk je v tomto případě snížená a buňky nejsou schopné neomezeně zvyšovat produkci inzulínu jako kompenzaci snížené citlivosti tkání na inzulín. Dochází k nepoměru mezi potřebou inzulínu a jeho produkcí, který v případě hyperinzulinémie a normoinzulinémie nazýváme relativní inzulínovou deficiencí. U některých diabetiků 2. typu dochází v průběhu let trvání diabetu až k absolutní inzulinodeficienci.
Nositelé syndromu IR (bez přítomnosti DM) jsou ve významně vyšším riziku onemocnění kardiovaskulárními (KV) chorobami a toto riziko se ještě významně zvyšuje za přítomnosti diabetu. Cílem léčby diabetika 2. typu se syndromem IR je nejen snížit (normalizovat) hladinu glykémie, ale snížit i hladiny ostatních biochemických parametrů (lipidů, fibrinogenu, PAI-1, mikroalbuminurie ap.) a normalizovat krevní tlak. Jak ale ukazují výsledky studií (např. UKPDS – United Kingsdom Prevention Diabetes Study) a každodenní zkušenosti diabetologů, nejsou u většiny diabetiků 2. typu tyto cíle zdaleka dosaženy a prevalence i incidence KV chorob je u nemocných cukrovkou stále velmi vysoká.
===== Glitazony – thiazolidindiony =====
Kromě snahy diabetologů celého světa o nové přístupy v edukaci a motivaci k dodržování nefarmakologických léčebných opatření (dieta, redukce hmotnosti, pravidelná fyzická aktivita) přichází farmakologický průmysl s novými léky – perorálními antidiabetiky. Jedním z nich jsou deriváty thiazolidindionů (TZD). Jde o skupinu léků, které snižují inzulínovou rezistenci tím, že zvyšují využití glukózy v inzulínsenzitivních tkáních a snižují výdej glukózy v játrech. Patří tedy do skupiny PAD nazývané inzulínové senzitizéry. Mechanismus jejich antihyperglykemizujícího účinku je odlišný od ostatních PAD. TZD jsou selektivní agonisté PPAR-g (Peroxisome Proliferator-Activated Receptor-g), tedy receptorů patřících do skupiny nukleárních hormonálních receptorů. PPAR-g receptory se podílejí na regulaci transkripce genů zajišťujících diferenciaci preadipocytů a dějů spojených s citlivostí na inzulín (inzulínem zprostředkované využití glukózy v periferní tkáni).
Jeden z derivátů TZD, rosiglitazon, je již běžně na našem trhu a skupina 95 českých diabetologů měla možnost se s jeho účinky u svých nemocných seznámit již před rokem díky firmě GlaxoSmithKline, která každému lékaři poskytla pro čtyři nemocné léky zdarma na dobu šesti měsíců. Předkládáme předběžné výsledky statistického zpracování.
===== Výsledky =====
Charakteristiku sledovaného souboru a původní léčbu diabetiků 2. typu uvádí Tab. 2 a základní vstupní hodnoty (hmotnost, BMI, poměr pas/boky a krevní tlak) Tab. 3. Jak se měnily sledované parametry kompenzace diabetu – glykémie nalačno (FPG) a po standardní snídani (PPG), vidíme v Tab. 4. Již během prvních dvou měsíců léčby rosiglitazonem (Avandia 4 mg) došlo v průměru k signifikantnímu snížení hodnot glykémií a tento trend pokračoval i během dalších čtyř měsíců léčby. Původní léčba metforminem nebo deriváty sulfonylurey pokračovala beze změny. Statisticky vysoce významně (p
Literatura
Carey, DG., Cowin, GJ., Galloway, GJ., et al. Rosiglitazone increases insulin sensitivity and reduces factors associated with insulin resistance in type 2 diabetics. Diab Res Med Pract, 2000, 5, (Suppl. 1), S64.
FERRANNINI, E. Insulin Resistance versus Insulin Deficiency in Non-Insulin-Dependent Diabetes Mellitus: Problem and Prospects. Endocrine Reviews, 1998, 19, 4, p. 477–490.
FUCHTENBUSCH, M., STANDL, E., SCHATZ, H. Clinical efficacy of new thiazolidinedioes and glinides in the treatment of type 2 diabetes mellitus. Exp Clin Endocrin Diabet, 2000, 18, p. 151–163.
JONES, NP., CHARBONNEL, B., LONGVIST, F., et al. Rosiglitazone reduces plasma insulin and its precursors while decreasing glycaemia in type 2 diabetics. Diabetologia, 1999, 42, (Suppl. 1), p. 229.
LEBOVITZ, HE., SALZMAN, A. Rosiglitazone liver safety update. Diabetes, 2000, 49, (Suppl. 1), A39.
MIYAZAKI, I., MATSUDA, M., MAHANKALI, A., et al. Mechanism of glucose lowering effect by rosiglitazone in patients with type 2 diabetes. Diabetes, 2001, 50, Suppl. 2, A126–A127.
SPIEGELMAN, BM. PPAR-@: Adipogenic Regulator and Thiazolidinedione Receptor. Diabetes, 1998, 47, p. 507–514.
SHULMAN, GI. Cellular mechanisms of insulin resistance. J Clin Invest, 2000, 102, no. 2, p. 171–176.
SVAČINA, Š. Metabolický syndrom. Praha : Triton, 2001.
e-mail: jperu@lf1.cuni.cz
PR