Psoriasis vulgaris

Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MUDr. Michaela Jírová Dermatovenerologická klinika, 3. LF UK a FN KV, Praha Psoriázu najdeme v průměru asi u 2 % populace, patří k nejčastějším a nejvýznamnějším kožním onemocněním vůbec. V článku je podán přehled především o nových poznatcích z etiopatogeneze choroby, jejím klinickém obrazu a současných nejužívanějších terapeutických postupech. Klíčová slova latentní • subklinická • fenotypická (manifestní) psoriáza   Obraz onemocnění byl popisován již ve starověku, ale velmi podrobného popisu se choroba dočkala teprve na počátku 19. století díky Robertu Fillanowi z Anglie. Pod pojmem psoriáza rozumíme zánětlivé kožní onemocnění, které může mít dvě základní formy, a to akutní exantematickou, nebo chronickou stacionární fázi. Předpokládá se, že významným patogenetickým momentem je dědičná dispozice. Kožní projevy jsou charakterizovány zánětlivými, ostře ohraničenými ložisky, která mohou mít různý tvar a obvykle jsou kryta stříbřitě lesklými šupinami. Pokrývají buď takzvanou predilekční lokalizaci, například lokty, kolena nebo kštici, ale mohou se šířit i na další lokality a postihovat v nejtěžších případech prakticky celé integumentum. Typicky u nemocných můžeme vidět chorobně změněny nehtové ploténky anebo klouby ve formě psoriatické artritidy. Psoriázu najdeme v průměru u 2 % populace (její výskyt může v různých zeměpisných