Málo peněz, málo psychiatrů. Tak hodnotí odborníci na léčbu lidské duše nynější stav oboru v zemi. „Psychiatrie v Česku spotřebovává okolo dvou procent z objemu peněz na zdravotnictví, kdežto jinde, v západních zemích, je to kolem pěti procent. V Německu ještě více,“ řekl pražský psychiatr Jaroslav Vaněk.
Psychiatrie se mimo jiné potýká s výdaji za léky. „Úhrada za ně je nepochopitelně nízká v porovnání například s vnitřním lékařstvím. Přestože hospitalizovaní psychiatričtí pacienti dostávají na své ostatní neduhy internisty ordinované léky, náklady na ně jdou na vrub příslušného psychiatrického zařízení,“ řekl ředitel Psychiatrického centra Praha Cyril Höschl. Lidí s psychickými potížemi přitom přibývá, zejména ve velkých městech, kde stoupá počet případů depresí, pokusů o sebevraždu, poruch chování, ale i mentální anorexie, postihující zejména mladé dívky, které nepřiměřeně hubnou.
Mezi deseti nejčastějšími příčinami dlouhodobé pracovní neschopnosti je pět psychických onemocnění. Všeobecná zdravotní pojišťovna se však brání, že ona výši úhrad nestanovuje. „Výše úhrady je dána výsledkem dohodovacího řízení o cenách pro dané období, respektive rozhodnutím vlády a seznamem výkonů s bodovým ohodnocením, který je rovněž výsledkem dohodovacího řízení,“ řekla mluvčí VZP Kateřina Zamastilová. Těchto jednání se přímo účastní i zástupci odborných lékařských společností.
Psychiatr Vaněk však namítl, že VZP nechce podepisovat smlouvy s novými psychiatry, kteří jsou přitom podle něj potřební. To dokládá i ředitel centra Höschl. „Navzdory stále deklarovanému nadbytku specialistů u nás je situace v porovnání se zeměmi unie opačná. Máme psychiatrů v přepočtu na obyvatelstvo, poskytované služby i vzhledem k celkovému počtu lékařů málo,“ tvrdí psychiatr.
Mohou na postup pojišťovny doplatit pacienti? Někdy pro ně může být obtížné najít psychiatra poblíž bydliště. Nedostatek peněz má však vliv přímo na kvalitu péče. „Problém je v tom, že čím nižší úroveň péče, tím je pro zařízení výhodnější, neboť její kvalitu pojišťovna nijak neoceňuje,“ vysvětlil Cyril Höschl. Lékaři v ambulancích navíc odmítají přijímat nové pacienty, protože mají od pojišťovny limitované výdaje. „Ošetříme-li takové pacienty, nejenže za ně nedostaneme úhradu nad vypočtený paušál, ale ještě platíme penále za překročení celkového objemu na léky. Takže jednak pracujeme zadarmo a ještě na pacienty doplácíme, jsme tedy za svou práci de facto trestáni,“ popsal situaci ředitel psychiatrického centra.
Radka Wallerová, Slovo, 27.04.2001