Švédská psychiatrická péče se stala terčem kritiky poté, co byl zadržen duševně chorý muž podezřelý z vraždy ministryně zahraničí Anny Lindhové. Osoby s vážnou psychickou prouchou zabily letos ve Švédsku pět lidí a desítky dalších zranily, píše agentura AFP.
Švédská veřejnost poukazuje na to, že důvodem je nedostatečná psychiatrická péče - během devadesátých let byla totiž v rámci reformy uzavřena řada psychiatrických klinik.
Od roku 1995 se počet lůžek v ústavech snížil z 27 tisíc na osm tisíc. Předloni jich bylo už jen pět tisíc.
Případ Michajlovič
Řada duševně narušených pachatelů není hospitalizována přesto, že už má záznamy v trestním rejstříku. Po lékařské prohlídce bývají osoby shledány způsobilé života mimo ústavy.
V jiných případech je ústavy proupouštějí kvůli nedostatku ošetřujícího personálu nebo volných míst v léčebnách. To byl zřejmě i případ čtyřiadvacetiletého Michajla Michajloviče, který je podezřelý z vraždy Anny Lindhové.
Švédský tisk uvádí, že Michajlovič se snažil vyhledat psychiatrickou pomoc několik hodin předtím, než Lindhovou zavraždil, a také několik dní po spáchání činu. Jeho žádost však psychiatrické kliniky pokaždé zamítly.
V roce 1994 schválil švédský parlament zákon, který znamenal reformu v psychiatrické péči. Cílem byla integrace duševně chorých do normální společnosti, což znamenalo nechat je žít mimo psychiatrické ústavy. |
Čin psychicky vyšinutého Michajloviče zřejmě inspiroval dalšího duševně chorého muže, který druhý den po smrti Lindhové ubodal pětiletou dívku. Také v předchozích případech byli mentálně vyšinutí pachatelé násilných činů psychiatrickými klinikami odmítnuti.
Šéf stockholmské policie Carin Goetblad, který vede vyšetřování smrti švédské ministryně, nedávno ostře kritizoval systém psychiatrické péče. „Často se stává, že policisté na ulici zatknou psychicky narušenou osobu, jedou několik desítek kilometrů do nejbližší psychiatrické kliniky, kde ale dotyčného člověka odmítnou hospitalizovat,“ uvedl Goetblad.
V roce 1994 schválil švédský parlament zákon, který znamenal reformu v psychiatrické péči. Cílem reformy byla integrace duševně chorých do normální společnosti, což znamenalo nechat je žít mimo psychiatrické ústavy. Od roku 1995 se tak počet lůžek v ústavech snížil z 27 tisíc na osm tisíc.
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz, 6.10. 2003