Práce shrnuje nové poznatky o farmakoterapii psychických poruch v těhotenství.
Těhotným ženám se závažnou depresí jsou často předepisována antidepresiva ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu. Závažná psychická onemocnění, jako jsou schizofrenie nebo bipolární porucha, jsou i v graviditě léčena kontinuální farmakoterapií antipsychotiky a stabilizátory nálady. Pokud je plod vystaven psychofarmakům, může dojít k poruše organogeneze, perinatálním komplikacím a ovlivnění neuropsychického vývoje. Většina antidepresiv a antipsychotik má pouze nevýznamně vyšší riziko vzniku vrozených malformací, avšak stabilizátory nálady lze považovat za teratogenní. Perinatální toxicita bývá obyčejně krátkodobá, přechodná, bez následků pro novorozence.
O behaviorální toxicitě máme málo informací. Užívání psychofarmak v graviditě se zvyšuje, proto jsou další studie nezbytné.
Klíčová slova psychofarmaka • gravidita • teratogenita • perinatální toxicita • behaviorální toxicita Summary
Ceskova, E., Vrzalova, M. Psychiatric disorders in pregnant women and their treatment This article summarizes the literature related to the use of psychopharmaceuticals during pregnancy.
Selective serotonin reuptake inhibitors are frequently prescribed to pregnant women with severe depression. Severe mental illness such as schizophrenia and bipolar disorder are usually continuously treated with antipsychotics and mood stabilizers. Exposing the foetus to psychopharmaceuticals can lead to congenital malformations, perinatal complications and they also affect neurobehavioral development. Most of antidepressants and antipsychotics have a relatively non-significant risk of congenital malformations, however mood stabilizers are teratogenic. Perinatal toxicity is usually short-term and transitory without any consequences for the newborn.
There is however a lack of information about behavioural toxicity. The use of psychopharmaceuticals is on the rise and therefore further studies are necessary.
Key words psychopharmaceuticals • gravidity • teratogenicity • perinatal toxicity • behavioural toxicity
Ženy mohou onemocnět psychickou poruchou v těhotenství nebo mohou být léčeny pro psychické onemocnění dlouhodobě, před plánovaným (nebo neplánovaným) těhotenstvím. V klinické praxi se setkáváme u těhotných žen s psychickými poruchami, které vyžadují léčbu psychofarmaky. K těmto ženám je nutné přistupovat vysoce individuálně. Na jedné straně musíme zvážit rizika, která mohou mít psychofarmaka pro plod, na druhé straně negativní následky neléčené psychické poruchy. V české psychiatrické literatuře bylo publikováno několik instruktivních přehledových prací.(1, 2, 3) Tato práce se proto soustředí hlavně na novější sdělení. Literatura s touto tematikou zahrnuje kazuistiky, retrospektivní studie, registry těhotných žen a narozených dětí a prospektivní komparativní studie. Nejvíce údajů máme o depresi a její léčbě v těhotenství.
Depresivní porucha a její léčba v těhotenství Výskyt deprese
Prevalence deprese v těhotenství je přibližně 10 %, prevalence depresivních příznaků až 20 %. Náchylnější jsou ženy mladší nebo naopak ženy po 35. roce, s omezenou sociální podporou, bez partnera, s ambivalentními pocity ohledně gravidity, ženy bílé rasy, ženy s předchozími třemi a více porody. Vyšší riziko nacházíme dále u žen, které měly deprese ještě před těhotenstvím.(4, 5)
Výskyt užívání antidepresiv
Dle nedávných údajů 13 % žen v USA bere v graviditě antidepresiva (AD), nejčastěji specifické inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), v Evropě je toto číslo podstatně menší a pohybuje se např. v Nizozemí kolem 2 %.(6, 7) V České republice tyto údaje chybí. Proto jsme provedli na brněnské psychiatrické klinice ve spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou (GPK) Fakultní nemocnice (FN) Brno pilotní studii zaměřenou na těhotné s depresí nebo úzkostí užívající AD.(8) V retrospektivní části bylo zjištěno, že z 19 000 žen, které rodily na GPK FN Brno v průběhu tří let, jen 56 (0,3 %) mělo diagnózu úzkostná nebo depresivní porucha a z těchto 1/3 (tj. 0,1 %) užívala AD. V prospektivní části bylo zjištěno užívání AD u 11 z 2500 rodiček, tj. 0,48 %. U žádného z novorozenců se nevyskytla kongenitální malformace a nebyla zaznamenána nízká porodní hmotnost. I když tyto výsledky nelze generalizovat, lze předpokládat, že v ČR není zatím užívání AD v těhotenství časté.
SSRI patří k nejčastěji užívaným AD, protože jsou považována za účinná a bezpečná. Serotonin hraje důležitou roli ve vývoji prenatálního mozku (reguluje proliferaci, diferenciaci a migraci neuronů). SSRI procházejí placentou a jejich koncentrace v pupeční šňůře se pohybuje mezi 70–80 % plazmatické koncentrace matky.(9) Vliv antidepresiv na udržení těhotenství Při podávání AD je vyšší riziko spontánních abortů, hlavně u paroxetinu a venlafaxinu.(10) Vyšší výskyt předčasných porodů udává většina studií, tricyklická AD jsou spojena s vyšším rizikem než SSRI.(9) Teratogenita Pro vznik orgánových malformací je nejkritičtější první trimestr těhotenství. Teratogenní působení je nejčastěji spojováno s paroxetinem, za nejbezpečnější je považován citalopram, příp. escitalopram. V přehledu kontrolovaných studií a metaanalýz za období 1966–2010 bylo zjištěno, že SSRI mají určitý, i když relativně malý, teratogenní potenciál, což je v souhlasu s preklinickými studiemi. Teratogenní efekt se týká hlavně srdeční oblasti (defekty septa). Dostupné studie jsou však zatíženy metodickými nedostatky.(11) Tricyklická AD jsou rizikovější než SSRI.(12) Metodické nedostatky dostupných studií zdůrazňuje také Gentil,(13) který nepovažuje teratogenitu SSRI za prokázanou. V malé české prospektivní studii, založené na údajích České teratologické informační služby, nebyl ve skupině léčené SSRI pozorován vyšší výskyt malformací oproti skupině neléčené.(14). Jednotlivá SSRI jsou v kategorii C (tj. riziko nemůže být vyloučeno), pouze paroxetin je kategorii D (pozitivní důkaz rizika) – dle americké Food and Drug Administration (FDA) podobně jako tricyklická AD.
Perinatální toxicita Perinatální toxicita zahrnuje problémy při porodu, které obyčejně rychle a bez následků odezní. Patří sem abstinenční a/nebo toxický syndrom, který se projevu při porodu u dětí exponovaných SSRI a selektivním inhibitorům zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) v posledním trimestru. Častými příznaky jsou respirační potíže, zvracení, hypo- či hypertonie, třes, pláč.(15) Dále je uváděna perzistující pulmonální hypertenze. Švédští autoři použili lékařský registr dětí narozených v období 1997–2005. Když zohlednili proměnné, které mohly výskyt ovlivnit (např. BMI, a kouření matky), nalezli 4krát vyšší riziko než u neexponované populace.(16) Naproti tomu velká retrospektivní americká studie nenašla vyšší výskyt perzistující plicní hypertenze při expozici SSRI ve třetím trimestru, avšak poukazuje na malý počet identifikovaných případů.(17)
Behaviorální toxicita
Behaviorální toxicita se zabývá možnými problémy ve vývoji dítěte, které bylo v děloze vystaveno psychofarmakům. Dostupné údaje nejsou jednotné. Prenatální expozice byla spojena se mírným zpožděním motorických vývojových milníků, i když zpoždění bylo v rámci normálního rozmezí motorického vývoje.(18, 19) Nedávno publikovaná práce zjistila zvýšenou fyzickou aktivitu plodu exponovaného SSRI v průběhu těhotenství, avšak nevíme, zda to může ovlivnit další vývoj dítěte.(20)
Neléčená deprese a její vliv na těhotenství a dítě Neléčená deprese může mít na plod a dítě vliv primární a sekundární, vyplývající z depresivního chování matky (nepřibývání matky na váze, nedostatek prenatální péče, škodlivé užívání návykových látek). Byl pozorován předčasný porod a nízká porodní váha, změny v neonatální fyziologii a výživě. Neléčená deprese matky v těhotenství je rizikovým faktorem pro rozvoj psychických poruch u dítěte (hlavně úzkostné poruchy). K předčasnému porodu může dojít u 21 % žen na SSRI, u 23 % žen s neléčenou depresí (u žen bez deprese je výskyt 6 %). Z toho vyplývá, že deprese vede k předčasnému porodu ať je léčena, či nikoliv.(21, 22) Otázku, zda riskovat důsledky neléčené deprese nebo potenciálně negativní vliv SSRI na plod a novorozence, je nutno zvažovat přísně individuálně.
Úzkostné poruchy a jejich léčba v těhotenství
Kromě výskytu celého spektra úzkostných poruch může být u některých žen zdrojem úzkosti samotné těhotenství. Relativně častá bývá také nespavost. Pokud jsou užívána AD, platí pro ně údaje uvedené u deprese.
Benzodiazepinová anxiolytika
Teratogenita
Na základě starších studií se předpokládalo, že expozice benzodiazepinům v prvním trimestru je spojená se zvýšeným výskytem rozštěpů rtů a patra. Novější práce však tyto údaje zpochybňují. Spíše se dnes poukazuje na možné riziko pylorostenózy a atrézie trávicího ústrojí.(23, 24) Vyšší počet vrozených malformací bývá nejčastěji vysvětlován současným užíváním alkoholu nebo jiných návykových látek.(25) Nejvíce údajů se týká diazepamu.
V souvislosti s vysokým výskytem nespavosti je důležité, že agonisté benzodiazepinových receptorů (hypnotika zolpidem, zopiklon, zaleplon) nezvyšují riziko vzniku malformací.(26)
Perinatální toxicita
Diazepam spolu s hlavním aktivním metabolitem (desmetyldiazepam) volně přechází přes placentu, kumuluje se v cirkulaci a zřejmě i ve tkáních plodu. Hladina u novorozence je 1–3krát vyšší než mateřská plazmatická koncentrace. Expozice ve třetím trimestru a během porodu je spojena s větším rizikem pro novorozence. Je popisován „floppy infant syndrom“ (hypotonie, letargie, obtížné sání) nebo výrazné abstinenční příznaky. Příznaky zahrnují celé spektrum příznaků – mírnou sedaci, hypotonii, obtížné sání, záchvaty apnoe, cyanózu a narušenou metabolickou odpověď na chladový stres. Tyto příznaky mohou přetrvávat několik hodin až několik měsíců po porodu.(3, 27)
Behaviorální toxicita
U dětí, v průběhu těhotenství dlouhodobě exponovaným benzodiazepinům, bylo popsáno zpomalení vývoje, avšak příčinný vztah prokázán nebyl. Jednalo se obyčejně o děti z rodin se sociálními problémy.(27)
Bipolární porucha a její léčba
U žen léčených stabilizátory nálady („mood stabilizers“, MS) může po jejich vysazení dojít k rozvoji nové epizody. U těhotných žen léčených lamotriginem, které ho vysadily, došlo u všech k rozvoji nové epizody, na rozdíl od podstatně nižšího výskytu u žen, které v léčbě pokračovaly.(28)
Teratogenita stabilizátorů nálady
Mezi klasické MS patří lithium a antiepileptika (AEP) valproát, karbamazepin a lamotrigin. Naše znalosti o AEP spočívají ve studiích u epilepsie. Aplikace těchto poznatků na psychiatrickou populaci může být problematické, protože i děti neléčených žen s epilepsií mají vyšší výskyt vrozených vad. Popisované kongenitální malformace zahrnují srdeční vady, rozštěpy rtu a patra, urogenitální defekty a defekty neurální trubice. Teratogenní potenciál AEP ovlivňuje několik faktorů: vyšší dávky, polyterapie (zvláště kombinace valproátu a lamotriginu), léková specificita. Vyšší riziko vrozených malformací bylo pozorováno zvláště při expozici valproátu.(3) Výskyt kongenitálních malformací je uveden v Tab.
Také lithium patří mezi prokázané teratogeny při podávání v prvním trimestru, s predilekčním postižením kardiovaskulárního systému. Riziko vzniku Ebsteinovy anomálie je 10–20krát vyšší než v běžné populaci. I když relativní riziko je vysoké, absolutní je nízké. U těhotných žen užívajících AEP a lithium je doporučován prenatální screening (ultrazvuk, echokardiografie) v 16.–18. týdnu těhotenství.(2) Dle FDA klasifikace jsou lithium, valproát a karbamazepin v kategorii D, lamotrigin v kategorii C.
Perinatální toxicita Při podávání lithia se může u novorozence vyskytnout netoxická struma a hypotyreóza.
Expozice lithiu před porodem může vést k „floppy infant syndromu“, je možnost rozvoje diabetes insipidus.(2) Behaviorální toxicita Údaje o ovlivnění dalšího vývoje dítěte nejsou známy.
abilizátory nálady a orální kontraceptiva
Karbamazepin a lamotrigin snižují účinnost hormonální kontracepce a zvyšují riziko jejího selhání. U karbamazepinu hraje zřejmě roli indukce jaterních enzymů.(3) Doporučení pro terapii Stabilizátory nálady Při podávání MS v průběhu gravidity je doporučováno monitorování hladin, vzhledem k tomu, že u těhotné ženy dochází ke změnám farmakokinetiky, které jsou nejzřetelnější ve 3. semestru gravidity.(3) V případě lithia se doporučuje, pokud to stav ženy dovolí, přechodné vysazení v období organogeneze (4.–12. týden těhotenství). U karbamazepinu a valproátu se dále doporučuje preventivní podávání kyseliny listové 5–6 g denně). Měli bychom podávat nejnižší účinnou dávku (valproát v dávce pod 1000 mg/den), vyhnout se vysokým sérovým hladinám (rozložení celkové denní dávky do více menších dávek nebo užití retardovaných forem s pozvolným uvolňováním aktivní látky) a polyterapii a využívat metod prenatální diagnostiky. Alternativní bezpečnější léčbu z hlediska teratogenity představují quetiapin a olanzapin.
Schizofrenní porucha a její léčba
Vycházíme z předpokladu, že dlouhodobá kontinuální léčba psychóz je nezbytná.
Teratogenita antipsychotik
Starší klasická antipsychotika mohou vést ke zvýšenému výskytu malformací, avšak rozdíl oproti dětem zdravých žen je malý.(2, 29) V posledních letech jsou užívána převážně atypická antipsychotika. Ani u těchto nebyla zjištěna významně vyšší teratogenita. Jediným významným rozdílem v prospektivní komparativní studii zahrnující 110 35 těhotných žen vystavených atypickým antipsychotikům byl významně vyšší výskyt nízké porodní váhy u novorozenců (10 %) oproti dětem žen bez antipsychotik (2 %).(30) Reis a Källén identifikovali ve švédském registru 570 žen užívajících antipsychotika. Zjistili pouze mírné zvýšení kongenitálních malformací (zvláště defekty síňového a komorového septa) bez lékové specificity. Zjistili však dvakrát větší riziko rozvoje gestačního diabetu u léčených žen.(31) Vyšší výskyt gestačního diabetu oproti neléčeným ženám byl potvrzen i v nejnovější studii.(32) V nedávno publikovaném přehledu jsou shrnuty dostupné informace o antipsychotikách, včetně atypických, v těhotenství. Autoři dochází k závěru, že podávání atypických antipsychotik není spojeno s významnou teratogenitou. Vzhledem k důsledkům, které může mít relaps onemocnění pro matku a dítě, doporučují pokračovat s antipsychotickou léčbu i v těhotenství. Z atypických antipsychotik by měly být preferovány olanzapin, risperidon, klozapin a quetiapin, o kterých máme nejvíce údajů.(33) Perinatální toxicita Výjimečně byly popsány u novorozenců extrapyramidové příznaky, abnormní pohyby, obtíže při sání a ospalost a cholestatický ikterus při expozici chlorpromazinu.(2, 34) Behaviorální toxicita Data nám zatím chybí, hlavně pokud se týká vlivu atypických antipsychotik.
Obecná doporučení pro léčbu psychických problémů u gravidních žen
Vhodná je již prekoncepční péče včetně plánovaného těhotenství v době kompenzace psychického stavu. Pokud je nezbytné, aby žena v těhotenství byla léčena psychofarmaky, doporučuje se multidisciplinární přístup, zahrnující kromě psychiatra také gynekologa, porodníka, neonatologa a v optimálním případě klinického farmakologa nebo farmaceuta. Na prvním místě podávat průkazně účinné léky, v rámci možností minimalizovat expozici psychofarmakům, pečlivě monitorovat jejich efekt a snášenlivost (eventuálně monitorovat plazmatické hladiny), zvážit, zda matka bude chtít kojit.
Závěr
Počet žen v reprodukčním věku užívajících psychofarmaka stoupá, včetně těhotných. Současně také přibývá děti, které jim byly exponovány. Dle dostupných informací novější antidepresiva a atypická antipsychotika mají velmi malý teratogenní potenciál a absolutní riziko je nízké. U klasických stabilizátorů nálady (lithium, valproát, karbamazepin) je riziko teratogenity vyšší. Perinatální toxicita, zahrnující projevy toxicity nebo syndromu z odnětí, obyčejně rychle a bez následků pro dítě odezní. Zatím máme velmi málo údajů o vlivu na další psychický a motorický vývoj dětí, které byly v průběhu těhotenství matky exponovány psychofarmakům. Další intenzívní výzkum v této oblasti je nezbytný.
Podpora projektem CEITEC (CZ.1.05/1.1.00/02.0068) z Evropského fondu regionálního rozvoje.
Prohlášení: autor v souvislosti s tématem práce nespolupracuje s žádnou farmaceutickou firmou.
Literatura
1. MOHR, P. Farmakoterapie úzkostných poruch a nespavosti v graviditě a laktaci anxiolytiky a hypnotiky. Psychiatrie, 2002, 6(Suppl. 2), s. 22–28.
2. SEIFERTOVÁ, D., MOHR, P., STRUNZOVÁ, V., ČEPICKÝ, P. Léčba psychofarmaky v těhotenství a laktaci. Psychiatrie pro praxi, 2007, 3, s. 118–124.
3. KACÍŘOVÁ, A., GRUNDMANN, M. Antiepileptika a těhotenství. Neurol pro praxi, 2008, 9, s. 182–188.
4. BURT, VK., STEIN, K. Epidemiology of depression throughout the female life cycle. J Clin Psychiatry, 2002, 63(Suppl. 7), p. 9–15.
5. DIETZ, PM., WILLIAMS, SB., CALLAGHAN, WM., et al. Clinically identified maternal depression before, during, and after pregnancies ending in live births. Am J Psychiatry, 2007, 164, p. 1515–520.
6. COOPER, WO., WILLY, ME., PONT, SJ., RAY, WA. Increasing use of antidepressants in pregnancy. Am J Obstet Gynecol, 2007, 196, p. 544–545.
7. VERVERS, T., KAASENBROOD, H., VISSER, G., et al. Prevalence and patterns of antidepressant drug use during pregnancy. Eur J Clin Pharmacol, 2006, 62, p. 863–870.
8. VRZALOVÁ, M. Deprese, užívání antidepresiv a benzodiazepinů v těhotenství a jejich vliv na perinatální okolnosti. Psychiatrie, 2012, Suppl. 1, s. 16–17.
9. EL MARROUN, H., JADDOE, VW., HUDZIAK, JJ., et al. Maternal use of selective serotonin reuptake inhibitors, fetal growth, and risk of adverse birth outcomes. Arch Gen Psychiatry, 2012, 69, p. 706–714.
10. NAKHAI-POUR, HR., BROY, P., BÉRARD, A. Use of antidepressants during pregnancy and the risk of spontaneous abortion. CMAJ, 2010, 182, p. 1031–1037.
11. TUCCORI, M., MONTAGNANI, S., TESTI, A., ET AL. Use of selective serotonin reuptake inhibitors during pregnancy and risk of major and cardiovascular malformations: an update. Postgrad Med, 2010, 122, p. 49–65.
12. PARIANTE, CM., SENEVIRATNE, G., HOWARD, L. Should we stop using tricyclic antidepressants in pregnancy? Psychol Med, 2011, 41, p. 15–17.
13. GENTILE, S. Selective serotonin reuptake inhibitor exposure during early pregnancy and the risk of birth defects. Acta Psychiatr Scand, 2011, 123, p. 266–275.
14. MAŇÁKOVÁ, E., HUBIČKOVÁ, L. Antidepressant drug exposure during pregnancy. CZTIS small prospective study. Neuro Endocrinol Lett, 2011, 32(Suppl. 1), p. 53–56. 15. GENTILE, S. On categorizing gestational, birth, and neonatal complications following late pregnancy exposure to antidepressants: the prenatal antidepressant exposure syndrome. CNS Spectr, 2010, 15, p. 167–185.
16. KÄLLÉN, B., OLAUSSON, PO. Maternal use of selective serotonin reuptake inhibitors and persistent pulmonary hypertension of the newborn. Pharmacoepidemiol Drug Saf, 2008, 17, p. 801–806.
17. ANDRADE, SE., McPHILLIPS, H., LOREN, D., et al. Antidepressant medication use and risk of persistent pulmonary hypertension of the newborn. Pharmacoepidemiol Drug Saf, 2009, 18, p. 246–252.
18. CASPER, RC., FLEISHER, BE., LEE-ANCAJAS, JC., et al. Follow-up of children of depressed mothers exposed or not exposed to antidepressant drugs during pregnancy. J Pediatr, 2003, 142, p. 402–408.
19. PEDERSON, LH., HENRIKSEN, TB., OLSEN J. Fetal exposure to antidepressants and normal milestone development at 6 and 19 month of age. Pediatrics, 2010, 125, p. 600–608.
20. MULDER, EJ., VERVERS, FF., de HEUS, R., VISSER, GH. Selective serotonin reuptake inhibitors affect neurobehavioral development in the human foetus. Neuropsychopharmacology, 2011, p. 1961–1971.
21. BONARI, L., PINTO, N., AHN, E., et al. Perinatal risks of untreated depression during pregnancy. Can J Psychiatr, 2004, 49, p. 726–735.
22. WIESNER, KL., SIT, DK., HANUSA, BH., et al. Major depression and antidepressant treatment: impact on pregnancy and neonatal outcomes. Am J Psychiatry, 2009, 166. p. 557–566.
23. DOLOVICH, LR., ADDIS, A., VAILLANCOURT, JM., et al. Benzodiazepine use in pregnancy and major malformations or oral cleft: meta-analysis of cohort and case-control studies. BMJ, 1998, 317, p. 839–843.
24. WIKNER, BN., MILLER, CO., BERGMAN, U., et al. Use of benzodiazepines and benzodiazepine receptor agonists during pregnancy: neonatal outcome and congenital malformations. Pharmacoepidemiol Drug Saf, 2007, 16, p. 1203–1210.
25. BERGMAN, U., ROSA, FW., BAUM, C., et al. Effects of exposure to benzodiazepine during foetal life. Lancet, 1992, 340, p. 694–696.
26. WIKNER, BN., KÄLLÉN, B. Are hypnotic benzodiazepine receptor agonists teratogenic in humans? J Clin Psychopharmacol, 2011, 31, p. 356–359.
27. McELHATTON, PR. The effects of benzodiazepine use during pregnancy and lactation. Reprod Toxicol, 1994, 8, p. 461–475.
28. NEWPORT, DJ., STOWE, ZN., VIGUERA, AC., et al. Lamotrigine in bipolar disorder: efficacy during pregnancy. Bipolar Disord, 2008, 10, p. 432–436.
29. HORÁČEK, J., SEIFERTOVÁ, D. Terapie antipsychotiky v těhotenství. Psychiatrie, 2002, 6(Suppl. 2), s. 6–10.
30. McKENNA, C., KOREN, G., TETELBAUM, M., et al. Pregnancy outcome of women using atypical antipsychotic drugs: a prospective comparative study. J Clin Psychiatry, 2005, 66, p. 445–449.
31. REIS, M., KÄLLÉN, B. Maternal use of antipsychotics in early pregnancy and delivery outcome. J Clin Psychopharmacol, 2008, 28, p. 279–288.
32. BODÉN, R., LUNDGREN, M., BRAND, L., et al. Antipsychotic during pregnancy. Relation to foetal and maternal metabolic effects. Arch Gen Psychiatry, 2012, 69, p. 715–721.
33. McCAULEY-ELSOM, K., GURVICH, C., ELSOM, SJ., KULKARNI, J. Antipsychotics in pregnancy. J Psychiatr Ment Health Nurs, 2010, 17, p. 97–104.
34. COPPOLA, D., RUSSO, LJ., KWARTA, RF., Jr., et al. Evaluating the post marketing experience of risperidone use during pregnancy: pregnancy and neonatal outcomes. Drug Saf, 2007, 30, p. 247–264.
Tabulka
Tab. Incidence velkých kongenitálních malformací užívání AEP
v monoterapii
lamotrigin 2,1–2,9%
karbamazepin 2,0–5,2%
kyselina valproová 8,6–15,7%
zdravá populace těhotných žen 1,6–2,2%
Podle Kacířové a Grundmana, 2008
O autorovi| Prof. MUDr. Eva Češková, CSc., MUDr. Michaela Vrzalová, Masarykova univerzita – CEITEC, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, Psychiatrická klinika e-mail: eceskova@fnbrno