Poslední desetiletí představují průlom v péči o geriatrické pacienty. Zatímco dříve bylo cílem ošetřujícího personálu zajistit základní tělesné potřeby starých lidí, dnes se stále více klade důraz na péči o jejich psychiku. Jde o zásluhu prof. Erwina Böhma, rakouského odborníka v oboru ošetřovatelství, který před třiceti lety přišel do oblasti geriatrie s novým psychobiografickým modelem péče. Odvíjí se od známého paradoxu, kdy senior může být fyzicky zdráv, zato jeho psychika zaostává. Přesto je možné prostřednictvím specifického přístupu najít klíč i k pacientovi se změněným způsobem chováním. Přístup se zakládá na vzájemném porozumění mezi poskytovatelem péče a jejím příjemcem. Jako pomocný nástroj pro individuální komunikaci slouží poznání seniorovy biografie a jejího využití v procesu reaktivizace psychických schopností.
Psychobiografickému modelu a etické dimenzi péče se věnovala i odborná konference, kterou pořádal pražský Erwin Böhm Institut a který se konal 11. prosince pod záštitou MPSV a Magistrátu hlavního města Prahy. Prof. Böhm byl hlavním přednášejícím konference. Jeho vystoupení doplnily příspěvky odborníků z Rakouska, Německa a České republiky. Moderování konference se ujal Mgr. Martin Dürrer, čestný člen mezinárodní zastřešující organizace poskytovatelů dlouhodobé péče E. D. E.
Etika odborných znalostí
Konferenci zahájila tehdejší ministryně práce a sociální věcí Michaela MarksováTominová a Ing. Radek Lacko z Magistrátu hlavního města Prahy. Prof. Böhm ve svém úvodním odborném příspěvku Etická dimenze péče připomněl, že vnímá péči jako reaktivizaci ve smyslu oživení psychických schopností člověka podle principu „Nejdříve rozhýbej psychiku, potom tělo.“ Na psychickou rehabilitaci má totiž etický nárok každý senior. Poukázal na fakt, že etika péče o seniory se neodvíjí pouze od vžitých postojů a socializace, ale také od psychického stavu klienta a pečovatele. Model péče se může odvíjet od „etiky užitečnosti“. Ošetřovatelé z ní mají radost jen v případě, pokud je senior duševně zdráv a pokud v péči spojují zájmy svých klientů se svými vlastními. Aktivizují tím v sobě „prosbu o lásku“. Zhorší-li se však stav klienta, např. na základě citové deprivace, zúží se i etické vědomí pečovatele. To znamená, že jakmile se zhorší citový stav klienta, zasáhne to i citový stav pečovatele. Etická očekávání, která klademe na klienta, se ale ne vždy naplní.
Podle profesora Böhma však výměnný obchod s city nelze považovat za etiku, která by se v budoucnu měla uplatňovat.
Vzhledem k tomu, že dementních lidí bude přibývat, bude rovněž ztrácet smysl i etika sebeobětování. Musí ji nahradit etika založená na odborných znalostech o lidském chování. Znamená více přemýšlet o tom, co pečovatel říká a dělá a jak se jeho chování a jednání v klientovi odráží. „Odborná etika nemá být etikou zákazů, nýbrž má být příslibem úspěchu, a má v nás vyvolávat pozitivní emoce“, uzavřel prof. Böhm.
Na konferenci dále vystoupila Marianne Kochanski, ředitelka Evropské sítě pro vzdělávání v psychobiografickém modelu péče, která posluchačům prezentovala tvorbu nového zákona v Německu, v němž se počítá s uplatněním dokumentačního systému, založeného na biografii, který přímo navazuje na ošetřovatelský proces. Hlavním záměrem tvorby nové struktury dokumentace je efektivnější ošetřovatelský proces a zároveň snížení zátěže ošetřovatelů. V novém systému není nutné denně dokumentovat rutinní, tedy opakující se péči, protože je navíc součástí interních standardů instituce. Záznamy jsou rozděleny do šesti oblastí, v nichž se zjišťuje soběstačnost klientů. Zachovalé schopnosti a dovednosti klienta mají prioritu a jsou maximálně podporovány, včetně způsobilosti klienta v oblasti rozhodování.
Kvalitní péče není nedostupná
Ředitelka Institutu Erwina Böhma, PhDr. Eva Procházková, Ph. D., ve svém příspěvku Biografie a etická dimenze péče zdůraznila, že v celostním pojetí péče jsou kromě rukou a srdce zapotřebí především odborné znalosti. Jen odborné vnímání klienta s celou jeho historií může vést ke zkvalitnění péče. Zároveň položila otázku, jestli je etické pečovat o klienty bez informací, vzdělání a v malém počtu personálu. Zdůraznila, že je zásadní získat detailní přehled o zátěži pečovatelů a věnovat se prevenci syndromu vyhoření. Připomněla aktivity projektových domů EBIN, které jsou vedeny Institutem Erwina Böhma, kde se sleduje zátěž pečovatele i klienta a v celkových výstupech se mapuje kvalita přímé péče. „Chceme péči měřitelnou, transparentní a reálnou,“ konstatovala PhDr. Procházková.
Přednáška Mgr. Kurta Schaleka se týkala implementace biografie do praxe dlouhodobé péče, jež je definována návrhy zákona i podpůrnými standardy odborných organizací v Rakousku. S koncepcí péče a sociálních služeb města Vídně do roku 2030 vystoupila Pauline Hauerová. Poukázala na komplexnost služeb a nutnost provázanosti celého systému, na jehož základě se tvoří nové inovativní metodiky práce.
V odpolední části konference zazněly příspěvky z české praxe z domovů pro seniory Palata a Bechyně. Jejich pracovníci prošli komplexním vzděláváním v psychobiografickém modelu péče a na konferenci obdrželi z rukou prof. Erwina Böhma certifikát. Představili zde také své vlastní projekty.
Za projektové domy EBIN vystoupili se svým pojetím inovativní péče zástupci domova pro seniory Slunečnice Ostrava Poruba. Ředitel Ing. Radek Baran zdůraznil, že je nutné se na kvalitativní změnu v péči o seniory důkladně připravit. Považuje za nutné nejprve získat detailní přehled o současné situaci a vytvořit podmínky pro personál, aby biografická koncepce péče mohla být úspěšně realizovaná.
Jako příklad inovativního podnětu ke změně přístupu může sloužit práce s válečnými veterány, již představila Mgr. Martina Nimrichterová, sociální pracovnice Vojenské nemocnice Olomouc. Cyklus přednášek uzavřel příspěvek Bc. Aleny Bártíkové, který se týkal projektu Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň, jenž je realizován v rámci Operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 MPSV.
Erwin Böhm Institut Výhradní zastoupení pro ČR a SR pro vzdělávání v Psychobiografickém modelu péče. Pořádá kreativní vzdělávací programy zaměřené na inovační formy péče. Model se využívá v geriatrii a gerontopsychiatrii. PhDr. Eva Procházková, Ph. D. Certifikovaná lektorka PBM s mezinárodní akreditací. Prof. Erwin Böhm (nar. 1940) Autor psychobiografického modelu, jehož metody se využívají v domech seniorů po celé Evropě. Reaktivizační model péče podporuje pozitivní potenciál klienta a vnímá seniora jako osobnost.
Eva Procházková, ředitelka Erwin Böhm Institut, Michaela Marksová-Tominová
Erwin Böhm