Cheb -
Se zprávou o smrti devatenáctiměsíčního chlapce (viz dnes strana 1) se Chebskem začínají šířit také obavy z úrovně péče okresní nemocnice. Jejího malého pacienta totiž plzeňská klinika přebírala až v momentě, kdy mu selhávaly základní životní funkce. O názor na podobné smutné události jsme proto včera požádali chebského psychologa Jána Pobežala.
„Medicína je rizikový obor a na to množství stovek, možná tisíců úspěšně léčených lidí není možné, aby se něco takového nikdy nestalo,“ uvádí Pobežal. Riziko oboru je podle jeho slov ze dvou stran
- ze strany pacienta, který přichází s nějakými příznaky, a ze strany lékaře, který je přes všechny své znalosti také jen člověk.
„Nikde na světě neexistuje zdravotnické zařízení, kde by měli dokonalé výsledky. To by si lidé měli uvědomit,“ nabádá psycholog.
„To, co má lékař k dispozici, co o případu ví, není vždy úplně jednoznačné. Někdy je lepší nedělat nic a počkat, jindy je tomu naopak. A když jde o dítě, které nedokáže popsat, co ho vlastně bolí, může být rozhodování lékaře o to těžší. Nad tím vším by se lidé měli zamyslet.“
Pobežal si osobně nemyslí, že by na dětském oddělení chebské nemocnice pracovali nějací lajdáci, ale znovu poukazuje na lidský faktor.
„Pokud by se tam však nějaké zanedbání potvrdilo, jsem pro co nejtvrdší potrestání. Případem se budou odborníci zabývat jistě velmi pečlivě. Vůči rodině toho chlapečka je mi vše hrozně líto. V takovém věku to už je člověk.“
MARTINA KUŽELOVÁ, Chebský deník, 10.1.2002