Palese a jeho tým ve studii, kterou na svém serveru zveřejnil časopis Science, zpochybňuje údaje WHO. Ta údajně do svých výpočtů zahrnula jen zlomek skutečných případů nákazy lidí ptačí chřipkou.
Paleseho tým tvrdí, že vir H5N1 je nejméně desetkrát méně smrtící než uvádí WHO. Podle čísel, která vědci uvedli, je úmrtnost dokonce nižší než jedno procento.
WHO uznává jako chřipkovou infekci pouze případy, kdy má pacient teplotu přesahující 37,9 stupně Celsia a zároveň musí přítomnost viru potvrdit molekulární analýza v laboratoři.
To však podle Paleseho není možné u venkovských pacientů, kteří nemají přístup do nemocnice a u pacientů, u nichž se příznaky nákazy prostě neprojevují.
Americký tým odkazoval na starší vědecké odhady rozšířenosti viru. Na základě odběru vzorků krve od 14.000 lidí údajně vědci dospěli k závěru, že v postižených oblastech se nakazí 0,2 až 5,6 procenta lidí. I kdyby šlo o jedno procento, pak by na celém světě byly infikovány „miliony lidí“, tvrdí Palese a jeho kolegové.
WHO na svých kalkulacích trvá a také někteří experti zpochybňují tvrzení newyorského týmu jako zavádějící. WHO aktuálně registruje 586 případů přenosu H5N1 na člověka. Nákaze údajně podlehlo 346 lidí, takže úmrtnost je tu 59 procent.
Ptačí chřipka se přenáší na člověka jen zřídka a pouze při přímém styku s nakaženou drůbeží. Dosud se všeobecně tvrdilo, že když už se vir na člověka přenese, je zhruba v polovině případů smrtící.
Virus H5N1, jenž se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997, se rozšířil mezi drůbež, zpočátku hlavně v Asii a pak po celém světě.
Dohady kolem míry smrtelnosti viru jsou jen dalším sporem kvůli viru z poslední doby. Americké úřady si tento měsíc v dohodě s WHO vymínily odklad publikování dvou studií, americké a nizozemské, o nebezpečné laboratorně zmutované variantě H5N1. Panovaly totiž obavy, že by se viru, jenž může zabíjet a způsobit pandemii, mohli zmocnit teroristé. Autory jedné z kontroverzních studií jsou rovněž experti z Mount Sinai School of Medicine.
Virus by pak údajně mohl způsobit horší pandemii, než byla pandemie takzvané španělské chřipky, která si v letech 1918 a 1919 vyžádala až 40 milionů mrtvých.