Zažaloval zdravotní pojišťovny za to, že mu odmítly dát souhrnné informace. Je předsedou občanského sdružení Občan, které chce dosáhnout zpřístupnění informací ve zdravotnictví. Otázky čtenářů a odpovědi Pavla Vepřeka.
„Od revoluce se snažím ovlivňovat vývoj zdravotnictví tak, aby i v něm vzniklo normální prostředí. Klíčem je změna občana-konzumenta a plátce v občana-zákazníka. K prosazení této změny je ale potřeba dostatečně silná politická vůle. A ta se objeví teprve s dostatečně silnou veřejnou poptávkou. Protože odpovědná veřejná poptávka po změnách je to, čeho se nejvíce nedostává, rozhodl jsem se opustit své ostatní aktivity a věnovat se jenom tomu,“ říká Pavel Vepřek, který dříve působil v poradenské firmě DG Plus.
„Za svůj cíl si klademe zpřístupnění informací, na které mají občané nárok, naučit je s nimi pracovat a vytvářet podmínky, aby je mohli využívat. Vytvořili jsme tři pracovní skupiny, které se docela činí. První se věnuje zpřístupnění informací, druhá pracuje na medializaci potřebných témat a jejím hlavním výstupem je seriál „Sny pana ministra“ připravovaný k uvedení v ČT a třetí skupina pracuje na technických řešeních II. kola reformy zdravotnictví,“ uzavírá P. Vepřek.
DOTAZY ČTENÁŘŮ:
MUDr. Tomáš Rozsíval
Co to je, prosím II. kolo reformy zdravotního systému? Ona už nějaká reforma v prvním kole proběhla? Že jsem si kromě zpraseného přerodu komunistického systému na systém reálně socialistický dosud nevšiml. Děkuji a přeji hodně úspěchů.
Odpověď:
I. kolo reformy proběhlo v prvé polovině devadesátých let, kdy došlo k oddělení financování zdravotnictví od státu a k rozpadu ústavů národního zdraví. Vznikly pojišťovny, poskytovatelé zdravotních služeb se osamostatnili, občané se zbavili spádových oblastí, ale celé to funguje jaksi „postaru“.
Pokud použiji Gieremekův příměr, který kdysi napsal, že z akvária se snadno udělá rybí polévka, ale naopak to jde těžce, tak my už máme zase zpátky akvárium, ale s paralyzovanými rybičkami.
Takže ve II. kole zdravotnické reformy bychom jim měli vdechnout život. Oživující šém vidím v úpravě pravidel ve zdravotnictví tak, abychom se v něm všichni mohli chovat normálně.
Aby si doktoři vydělávali léčením, pojišťovny organizování služeb, lékárníci prodejem léků, zdravotnický průmysl svými produkty, politici schopností transformovat názory veřejnosti v pravidla a ten který to celé platí a užívá, tedy občan, aby se těšil postavení zákazníka.
Cílem II. kola reformy zdravotnictví nemůže být naplánování toho co, kdo, kde, jak a za kolik bude ve zdravotnictví dělat, ale právě v nastavení pravidel, které umožní přerod občana-konzumenta v občana-zákazníka a to, jak bude zdravotnictví v budoucnosti vypadat, nechat na něm.
Osobně si myslím, že se to prvé kolo reformy docela podařilo a jenom díky tomu můžeme uvažovat o nějakém dalším kole. Že se v reformách nepokračovalo ve druhé polovině devadesátých let je sice škoda, ale s tím nic nenaděláme. Každá změna potřebuje čas na zažití.
Ostatní postkomunistické země byly s reformou zdravotnictví daleko váhavější než my a dnes se ve zdravotnictví potýkají s problémy, které už máme za sebou, a mají malé možnosti s tím něco rozumného rychle udělat. Jedinou výjimkou jsou Slováci, ale ti to prvé kolo reformy absolvovali s námi, takže mají základy na kterých mohou stavět.
Uživatel „Pavel“:
Když jste už někoho zažaloval, podal jste alespoň např. poslancům návrh na novelu zákona o zdraví lidu a třeba jste nemusel nikoho žalovat. Obecně je známa aktivita Svazu pacientů, který takové návrhy dal ministerstvu i poslancům a nyní jde do vlády novela zákona o zdraví lidu. Vede Vaše sdružení poradnu pro občany?
Odpověď:
Listina Základních práv a svobod a navazující zákony (podrobný rozklad na www.nacbo.cz) nás již právem na svobodný přístup k informacím vybavily. Úskalí je v tom, že zdravotní pojišťovny, které jsem o poskytnutí informací požádal, nemají jistotu, že zveřejněním požadovaných informací neporuší některý jiný zákon. No a závazný výklad zákona může podat jenom soud a správní žaloba je forma, kterou se soud o výklad žádá. Proto jsem zdravotní pojišťovny zažaloval.
V obecné rovině si myslím, že je praktičtější využívat práv, která již máme, než s tím čekat až na chvíli, kdy nám je legislativní proces možná nějak vylepší. Jen tak na okraj, zákon o zdraví lidu tu přesluhuje už příliš dlouho. Místo novelizace jeho novelizací by si zdravotnictví zasloužilo modernější právní kodex.
Poradnu pro občany zatím nevedeme, ale kdo ví.
Pavel Hoffmann:
Zaujala mne informace na vašem webu, že jste pověsil komerční aktivity na hřebík a jste placen, jako funkcionář občanského sdružení. Pokud sdružení nepodniká, což asi nepodniká, když komerční aktivity neděláte, kde získává prostředky na činnost a plat předsedy? Nesponzoruje sdružení „nějaká“ farmaceutická firma, jak se o tom v kuloárech proslychá?
Odpověď:
Děkuji za otevřenou otázku. O tom, zda se podaří sdružení uživit, rozhodne naše schopnost přesvědčit zvídavé lidi Vašeho typu, že to co děláme je pro ně užitečné. Zatím nemáme žádný trvalý zdroj příjmu, a tak je vítána podpora od každého našeho příznivce. Jako prevenci případných spekulací o finančních tocích jsme se rozhodli pro transparentní účet v e-bance číslo: 18980/2400, na který můžete jak přispívat, tak sledovat jeho čerpání.
Dosavadní aktivity sdružení byly financovány z těchto zdrojů: Počáteční investici do jeho vzniku a vybavení kanceláře poskytl Tým DG plus s.r.o. Výlohy spojené s úsilím o zpřístupnění informací o kvalitě ceně poskytované péče soudní cestou hradí Nadační fond Stránský.Na natočení televizních spotů přispěly dvě asociace zdravotnického průmyslu – Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků a Mezinárodní asociace farmaceutických společností.
Pavla Vondrová: Moderní způsob řízení je založen na managementu kvality. Sledují se indikátory kvality - tedy měřitelné parametry, podle kterých lze určit, do jaké míry jsou dané aktivity podniku úspěšné. Budete sledovat i Vy, podle nějakých měřitelných paramentů, jak se vám podařilo docílit svého plánu? Například počet vyhraných soudních žalob, počet diváků, kteří budou sledovat Váš pořad, apod.?
Odpověď
Máte pravdu, že pro řízení podniku je sledování měřitelných parametrů nezbytné. Vlastníci stanoví managementu jasné cíle a ten se jich snaží dosáhnout. Panuje shoda jak v cílech, tak i v metodách jejich dosažení, kritická místa se dají určit a stejně tak opatření při vybočení z určeného koridoru.
V lidské společnosti máme nejenom různé cíle, ale také se lišíme i ve svých představách o jejich dosažení. Vývoj je nesen konkurencí mezi jednotlivými alternativami řešení a nedá se předjímat. Naší ambicí není společnost řídit, což se podle mého soudu ani nedá, ale přispět k formování názorů občanů na fungování oblastí, které ještě nedávno patřily do hájemství státu.
V našem případě, na rozdíl od podnikového řízení, nemá měření dílčích parametrů zásadní smysl, protože nemáme v zásobě alternativní postupy k těm, které používáme. Jistě by bylo zajímavé provádět v pravidelných intervalech průzkumy veřejného mínění a sledovat vývoj názorů občanů na oblast zdravotnictví, ale pak by náklady na monitorování úspěšnosti našich aktivit byly větší, než na aktivity samotné.
Pokud před příštími volbami budou mít všechny politické strany pocit, že před voliče mohou předstoupit jenom s jasným programem pro zdravotnictví a ve volbách samotných uspějou ty, jejichž programy vedou k vytvoření normálního prostředí ve zdravotnictví, budeme se pokládat za úspěšné.
MUDr. Musil
Když budou nemocnice zveřejňovat třeba počet zemřelých a jiné nic neříkající ukazatele, dostane se umírající občan bez protekce vůbec do nějakého zařízení (kromě márnice a patologie)?
Odpověď
Pokud očekáváte, že se zdravotnictví bude dále vyvíjet v duchu představ paní ministryně Emmerové a jejích souputníků, tak jsou Vaše obavy oprávněné. Pacienti žmoulající čepice v čekárnách spádových nemocnic a fasující péči, která je tam právě k mání. Doktoři, odměňovaní podle kritérií stanovených ministerskými úředníky a léčící tak, aby vyhověli nařízeným normám. Ne, v takovém zdravotním systému nechci ani pracovat a ani jím netoužím být ošetřován.
Ve zdravotnictví, které obnoví přirozený vztah mezi pacientem a lékařem jako vztah mezi zákazníkem a poskytovatelem služby, si nebudou nemocnice vybírat své zákazníky, ale zákazníci nemocnice. K tomu, abychom se jako zákazníci mohli ve zdravotnictví chovat potřebujeme na jedné straně informace, podle kterých se budeme moci rozhodovat a na straně druhé peníze, abychom za čerpání vybraných služeb mohli zaplatit. O to prvé se právě snažím, to druhé by měla přinést změna správy peněz ve zdravotním pojištění.
Rozdíly v kvalitě péče mezi jednotlivými nemocnicemi a jejich odděleními se nezmenší tím, že si o nich budou zasvěcenci špitat mezi sebou, či vyšší frekvencí vrchnostenských kontrol, ale tím, že ti, kteří dělají špatnou medicínu a kašlou na potřeby svých pacientů, budou muset z existenčních důvodů zavřít krám a nebo se zlepšit. Ostatně, tak je to normální ve všech službách a je na čase, aby normalita vstoupila i do zdravotnictví.
(red), www.Zdravi.Euro.cz