Češi sahají do peněženek při obstarávání léků méně než například Maďaři a Poláci
Všeobecná zdravotní pojišťovna počítá ročně s pětiprocentním růstem nákladů na moderní drahá léčiva.
Zmatky v lékárnách vznikají tradičně na začátku každého pololetí, kdy Ministerstvo zdravotnictví mění doplatky u léků. Několik týdnů budou i po letošním 1. červenci v některých z nich pacienti doplácet nebo nedoplácet ještě podle staré ministerské vyhlášky. Nějakou dobu totiž potrvá, než distributoři a lékárníci doprodají staré zásoby.
Tam, kde už pojedou podle nového ceníku, budou pacienti víc platit než dřív například za přípravky na léčbu žaludečních vředů nebo za moderní preparáty na vysoký krevní tlak.
Naopak bez doplatku je nový lék s účinnou látkou verterporfinum na onemocnění, které jinak končí slepotou. Zdarma má být nově také lék Amictal v tabletách určený dětem trpícím epilepsií.
V některých případech nemusí k poklesu úhrady z veřejného pojištění nakonec vůbec dojít. „Výrobci jako často už dříve zřejmě sníží ceny svých přípravků, aby se vešli do nižších plateb od pojišťoven,“ upozorňuje mluvčí České lékárnické komory Jan Horáček.
„Pokaždé je to při změně úhrad léků tak, že u některých se doplatek snižuje, u jiných zase zvyšuje,“ říká ředitelka odboru marketingu a komunikace Všeobecné zdravotní pojišťovny Kateřina Zamastilová. VZP podle ní každoročně počítá s pětiprocentním růstem nákladů určeným na nová moderní léčiva. „Vývoj medicíny nelze zastavit. Mezi hrazená léčiva se proto neustále zařazují nové a často drahé preparáty. Vyřazuje se jich přitom daleko méně,“ vysvětluje. Rychle stoupají výdaje pojišťovny například na přípravky pro diabetiky, během čtyř let téměř dvojnásobně.
Prezident Svazu pacientů Luboš Olejár ale tvrdí, že snižování a rušení úhrad za léčiva nabylo během vlády ČSSD takového rozsahu, že objem doplatků od pacientů se zvětšil na 2,5násobek.
Výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností Pavol Mazan s ním nesouhlasí. „Každý rok finanční spoluúčast pacientů na úhradě léků stoupá jen mírně,“ zdůrazňuje. Z vlastní kapsy hradí podle něho čeští pacienti kolem 14 procent léků a na dalších pět až šest procent doplácejí. „Pořád je to ale méně, než je průměr v zemích EU, který dosahuje 30 procent. Daleko víc než Češi sahají do peněženek při obstarávání léčiv Maďaři a Poláci,“ říká Mazan.
Mezi evropskými zeměmi jsou skutečně rozdíly. Zatímco např. ve Finsku činí podíl přímých plateb na lécích 60 procent, ve Francii jen 15 procent. V Itálii předloni snížili spoluúčast a v dalším roce jim stouply náklady na léky o třetinu. Šéf ČSSD Vladimír Špidla však několikrát zdůraznil, že nová vláda i v případě účasti Koalice musí garantovat, že podíl přímých úhrad léčebné péče, a tedy i léků, se nezvýší.
Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 2.7.2002