Skupina dotazovaných čítala šedesát sedm pacientů s osteoporózou, kterým bylo průměrně 78 let.
Autoři průzkumu si uvědomují jeho nedostatek, že u více než poloviny respondentů již probíhala léčba řídnutí kostí bisfosfonátem a žádný z nich doposud neslyšel o možnosti nosit kyčelní chránič.
„Nemohli jsme vybrat dostatečný počet pacientů, u kterých by bylo riziko zlomeniny veliké a kteří by zároveň byli v pro nás relevantní fázi rozhodování se mezi lékem a chráničem,“ připustila Liana Fraenkelová z Yale University School of Medicine v Connecticutu.
Preferování kyčelního chrániče bylo častější u pacientů, kteří ještě bisfosfonát neužívali, a u těch, kteří své zdravotní problémy chtěli překonávat nechemickými prostředky.
Ve výsledku tedy byli pacienti mnohem silněji ovlivněni nasazeným typem léčby než předpokládaným účinkem. Když jim byla dána možnost volby, většina by raději spolkla tabletku než nosila kyčelní chrániče, jak zaznamenali autoři.
Nezáleží na efektivitě, ale na pohodlí
Například tedy, když jim bylo řečeno, že obě metody jsou stejně efektivní, 9 % upřednostňovalo kyčelní chránič, 88 % užití bisfosfonátu a 3 % kombinovala obě možnosti.
Když by měly být chrániče účinnější než bisfosfonáty, používalo by je 26 %, ale 71 % jich stále zůstalo na bisfosfonátech a 3 % setrvala ve využívání obou prostředků.
Nynější průzkum tedy ukazuje, že chrániče kyčlí takové, jaké se právě používají, nejsou natolik oblíbené, aby mohly být mezi staršími lidmi považovány za široce přijatelnou léčebnou metodu, shrnují Fraenkelová a kolektiv.
Příští průzkumy by měly brát ohled na správný výběr respondentů, kteří se chtějí obejít bez medikamentů. Následovat by měly také výukové programy pro správné používání chrániče, což by bylo předpokladem pro jeho častější využití mezi pacienty postiženými osteoporózou.
Aktuálně.cz