Ministr zdravotnictví hájil nedávno v jedné vzrušené televizní debatě seriózní medicínu před šarlatánstvím a já ho hluboce litoval. Není žádnou radostí, když ho novináři nebo moderátoři konfrontují s různými hvězdopravci, magnetoterapeuty, homeopaty a zaříkávači, kteří účinnost svých metod dokazují stovkami děkovných dopisů vděčných pacientů. Muselo to pro něj být složité nejen jako pro ministra, ale především jako lékaře. Marně oponentům v televizi vysvětloval, že navrhovaný zákon o zdravotní péči nemůže při nejlepší vůli jejich postupy zahrnovat. Odporují nejen současnému vědeckému poznání, ale často i zdravému lidskému rozumu. Bývá dnes dobrým zvykem svádět všechno na Ameriku. A tady alternativní medicína slaví opravdový triumf. Občané USA vykonají každoročně 425 miliónů návštěv u léčitelů a utratí u nich neuvěřitelných 13 miliard dolarů. Služby alternativní medicíny údajně využívá plná polovina Američanů. A které neduhy léčí s největším úspěchem? Samozřejmě sexuální poruchy. Právě ty se vyznačují nejvyšším stupněm psychické nadstavby. Jak se trefně říká: špatná funkce pohlaví sedí nejčastěji v mozku. Proto ji někdy můžeme snadno ovlivnit sugescí, hypnózou, nebo takzvaným placebo efektem - „léčbou“ nějakým zaručeně neúčinným, ale také zcela neškodným, preparátem. Dokonce i vysoké finanční náklady investované do alternativního léčitelství se mohou projevovat pozitivně. Když je něco tak zatraceně drahé, tak to musí být jaksepatří účinné. Zatímco levná léčiva, nebo která jsou nedejbože zadarmo, stojí nutně za starou belu. A co teprve, když výrobce nebo léčitel zabalí lék do atraktivního obalu a předepíše pacientovi složité dávkování. To už potom léčí i čistá voda. Alternativní léčitelé těží ze strachu, který lidé mají z nemocí, z bolesti a ze smrti. A také využívají skutečnosti, že moderní medicína bývá příliš přetechnizovaná. Lékaři často nemívají čas na to, aby s nemocným přátelsky pohovořili, aby se u nich pacient zkrátka dobře cítil. Samotná návštěva u léčitele, který si na pacienta čas udělá, se pak stává léčebným činitelem číslo jedna. A přátelský úsměv homeopata vykoná více než předepsaný „lék“, v němž není ani jedna molekula účinné látky. Nechci pochopitelně tyto postupy nijak zatracovat. Příznivý výsledek léčby je důležitější než její vědecké zdůvodnění. Snad nikde jinde neplatí více pragmatické heslo, že účel světí prostředky. Jenom by se to nemělo svádět na mocné bytosti nevídané síly, včetně Boha, které působí prostřednictvím spirituálního léčitele. Navíc, u některých alternativních metod léčby bývá prokazatelný nejen psychický, účinek. V sexuologii je to třeba vliv léčivých čajových směsí a jiných látek přírodního původu nebo akupunktura. Zde se často snoubí působení tělesné i duševní. Takže pak už nezbývá nic jiného, než k tomu přidat ještě ten úsměv a můžete z každé ordinace udělat poutní Lourdy.
Radim Uzel, Právo, 22.1.2002