Podle odborníků potřebuje specializovanou paliativní péči až 30 procent umírajících, dostupná je zhruba deseti procentům. "Díky špičkovým expertům jsme dali dohromady detailní plán, jak podobu umírání v Praze změnit. Chci, aby měl každý Pražan možnost prožít své poslední dny důstojně," uvedla radní Johnová.
Paliativní péče se poskytuje pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu. Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a tělesná a duševní strádání. Nesoustřeďuje se na vyléčení, ale na kvalitu posledních dní a měsíců života, zahrnuje přitom i psychickou podporu a pomoc blízkým.
Praha se podle koncepce v následujících pěti letech zaměří na zavádění paliativní péče v každé pobytové službě zřizované hlavním městem a na podporu těchto služeb pomocí úprav grantů. Do konce roku experti připraví strategii vzniku lůžkového hospice pro dětské pacienty.
Cílem magistrátu je i zlepšení spolupráce mezi zdravotními a sociálními službami. To by měl zajišťovat koordinátor paliativní péče pro území Prahy. Tuto pracovní pozici chce magistrát nově zřídit v následujících letech. Zlepšit by se měla i práce s daty o nevyléčitelně nemocných a umírání v Praze, do dvou let je chce magistrát shromáždit.
Pro umírající bez potřeby specializované péče magistrát plánuje zlepšit podporu neformálních pečujících, jimiž jsou obvykle příbuzní. Pomoc by jim měli poskytovat praktičtí lékaři či agentury domácí zdravotní péče.
"Hlavní výzva dnešní doby je neztratit ze zřetele provázanost celého systému zdravotních a sociálních služeb a podporovat ta řešení, která umožní co nejlépe využít dostupné zdroje," uvedl ředitel Centra paliativní péče a psycholog Martin Loučka.
V metropoli ročně umírá zhruba 12.000 lidí. Asi 70 procent zemře v nemocnici, doma jen čtvrtina a v hospici kolem 1,5 procenta. Podle průzkumů si ale až 80 procent lidí přeje umírat doma. Specializovaná paliativní péče je poskytovaná méně než deseti procentům pacientů, přičemž podle analýz ji v závěru života potřebuje až trojnásobek.