Kromě jiného nám bylo řečeno, že mají-li pacienti nějaké připomínky k poplatkům, mají se obrátit na pojišťovnu. Je to správné? Má s tím pojišťovna něco společného, kromě toho, že musí poplatky evidovat a eventuálně udělit pokutu tomu, kdo je nevybírá?
Ano. Zdravotní pojišťovna je ve smluvním vztahu s poskytovateli péče, a proto především ZP by měly dbát o to, aby jejich smluvní partneři správně vybírali regulační poplatky a správně je zdravotní pojišťovně včetně poskytnuté péče vykazovali.
Co když se mi v práci stane pracovní úraz - ošetření musím zaplatit, vrátí mi pak zaměstnavatel onen poplatek?
Regulační poplatek zaplatí pojištěnec. Zda jej následně bude vymáhat na tom, kdo mu úraz způsobil, je zcela na něm.
Ve speciálním trezoru na poplatky nesmím mít více než 5 tisíc korun. Přes víkend nebo svátky se mi může stát, že peněz bude více. Pověřené pracovnice, které mají chodit pro peníze, pracují 7-15 hodin pouze v pracovní týden. Co pak?
Limit v pokladně určuje provozovatel zdravotnického zařízení a je závislý na pojistné smlouvě, kterou má ZZ uzavřenu s komerční pojišťovnou.
Je zdravotnické zařízení povinno mít nazpět za velké bankovky? Pokud je povinno a nemá „drobné“ a ani není schopno s drobné sehnat, kdo pak nese náklady na transakci poukázkou či platbou kartou či příkazem k bankovnímu účtu?
Zdravotnické zařízení by mělo mít nazpět, když má vybírat regulační poplatky.
| DÁLE ČTĚTE: Rady jak vybírat poplatky - 1. část |
Jak má zdravotnické zařízení upravit úkony při vedení průkazného účetnictví (viz ustanovení §8 a §11 zákona 563/1991) při výběru částek cestou peněžních - inkasních automatů, které vydávají známky (nejsou snad dokonce tyto známky ceniny jako např. kolkové známky, či poštovní známky), když mezi úhradou stanovené částky u automatu a vložením dokladu („známky“) do dokumentace chybí identifikace plátce a přitom se ale jedná o „doklad“ o provedení hotovostní platby? Pozn.: povinnost zavedení účetního příjmu vzniká zaplacením v automatu, nebo při vložení dokladu do zdravotnické dokumentace? Jak mají být tyto automaty zabezpečeny (např. jako hotovostní pokladny)?
V zákoně je uvedeno, že se regulační poplatek platí v souvislosti s poskytnutím péče… a dále uvádí, jaké náležitosti má mít účetní doklad. Jak to správně zdravotnické zařízení zaúčtuje, patří do kompetence ministerstva financí, ne MZ.
V případě, že plátce (fyzická osoba) uhradí v inkasním automatu částku vyšší, než která je aktuálně potřebná při jeho aktuální návštěvě, lze považovat takto inkasované finanční prostředky za neoprávněně inkasované a vzniká tedy zdravotnickému zařízení tento přeplatek vrátit - (je zdravotnické zařízení povinno vrátit regulační poplatek, pokud nevznikla povinnost jeho úhrady; může to plátce po zdravotnickém zařízení požadovat)?
Pokud pojištěnec zaplatí více, než podle zákona měl, vzniká přeplatek, který mu zdravotnické zařízení musí vrátit.
Pokud bude finanční hotovost vybírána v ordinaci, lze předpokládat, že pro manipulaci s hotovostí budou platit obecně-závazné předpisy, včetně vedení předepsané dokumentace provozní a také předepsané evidence účetních dokladů. Měla by být asi také sepsána dohoda o odpovědnosti s pracovníky takové ordinace viz ustanovení § 252 a další zákona 262/2006 Sb.?
Ano obecně závazné právní předpisy platí i zde.
Může pacient, který není spokojen s kvalitou ošetření (a podá stížnost, která je úspěšná) uplatňovat reklamaci a případně i zpětné proplacení těchto regulačních poplatků? Mám na mysli jak ambulantní zařízení, tak i „lůžková“ zařízení.
Pokud nebylo provedeno klinické vyšetření, neměl být požadován regulační poplatek ve výši 30 Kč, došlo-li v případě ÚPS k hospitalizaci, neměl být požadován poplatek 90 Kč, ale jen 60 Kč za každý den hospitalizace. Pacient samozřejmě může požádat o vrácení zaplacených regulačních poplatků dané zdravotnické zařízení. Je otázkou, jak to zdravotnické zařízení posoudí, protože zákon tuto situaci neřeší.
Může pacient v případě iatrogenního poškození svého zdraví (které je povinným zdravotnickým zařízením již uznáno a řádně odškodněno) a kterému tak vznikla potřeba trvalé doživotní dispenzarizace a související farmakoterapie požadovat úhradu takto nově vzniklých finančních nákladů souvisejících se zavedením těchto regulačních poplatků? Pokud ano, tak jakým postupem stanovit výši takových „nákladů“?
Ano a výše je jasná a to ve výši zaplacených regulačních poplatků v důsledku poškození zdraví.
Kdo pacientovi nahradí ztrátu peněz, když automat z důvodu poruchy nevydá lístek?
Musí se obrátit na provozovatele automatů.
Jak bude regulační poplatek vybírán od obviněných a odsouzených, kteří jsou ošetřováni zejména v rozsahu první pomoci a do civilního zdravotnického zařízení jsou vždy eskortováni viz ustanovení § 5 a § 16 zákona č. 169/1999 Sb.? Není mi jasné, zda povinnost úhrady vzniká vězeňské službě, nebo odsouzenému či obviněnému při současném vyjmutí takto poskytované zdravotní péče ze svobodné volby lékaře viz § 9 zákona č. 20/1966 Sb.
V případě, že osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu mají nějakou povinnost ve vztahu k úhradě regulačních poplatků, kde je toto deklarováno?
Povinnost platit regulační poplatky má podle zákona pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce. Vězni žádnou výjimku v zákoně uvedenou nemají. Pokud nebudou mít peníze, nastane stejná situace jako v případě bezdomovců apod., tedy stanou se dlužníky daného zdravotnického zařízení.
Až ústavní soud poplatky prohlásí za protiústavní, kdo bude vracet nezákonně vybrané poplatky?
Pokud by ústavní soud něco zpochybnil, nemůže to učinit zpětně! Takže ani v takovém případě vybrané poplatky zdravotnická zařízení vracet nebudou, protože byly vybrány v souladu se zákonem, který platí od 1. 1. 2008.
Adéla Čabanová, www.Zdravi.Euro.cz