Obrazy a plastika mají podle soudu imunitu „výsostně kulturního majetku, který není určen k prodeji“. Rakušané nedávno nepravomocně uznaly nárok firmy Diag Human na více než desetimiliardové odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou. ČR se proti rozhodnutí odvolala.
Společnost Diag Human podle svého právního zástupce Jana Kalvody zatím vídeňský verdikt neobdržela. Český argument ohledně imunity státního majetku však prý předpokládala. „Soud obdrží znalecké vyjádření nejuznávanějších rakouských právních kapacit, které oprávněnost exekuce potvrzují,“ napsal v tiskovém prohlášení zaslaném ČTK Kalvoda.
Obrazy Emila Filly a Vincence Beneše a plastika Otto Gutfreunda, které byly zapůjčeny na výstavu ve Vídni, skončily koncem května v depozitním skladu soudu. Podle ministerstva zdravotnictví však soud po odvolání uznal argumenty české strany a umělecká díla z exekuce vyloučil. Vycházel přitom z Úmluvy OSN o jurisdikční imunitě států a jejich majetku, která sice zatím nenabyla účinnosti, ale v rámci obyčejového práva je pro státy závazná.
„Zmíněné rozhodnutí neřeší otázku vykonatelnosti Konečného rozhodčího nálezu ze srpna 2008,“ doplnila mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Jana Rennerová. Pro Diag Human je podle Kalvody případné potvrzení verdiktu ohledně nálezu „nesrovnatelně podstatnější otázkou“ než současný verdikt vztahující se k uměleckým dílům.
Rozhodci v roce 2008 společnosti Diag Human přiznali náhradu škody ve výši 8,9 miliardy korun. S úroky nyní činí požadovaná částka přes deset miliard. Právě na základě jejich nálezu rozhodoval i vídeňský soud. Uznal, že je konečný a „vykonatelný“.
Stát však nepovažuje nález za pravomocný a tvrdí, že arbitráž stále pokračuje. Proti nálezu si totiž ČR podala žádost o přezkum. Přezkumné řízení začalo a ještě v něm nebylo vydáno rozhodnutí. Tím také ČR argumentovala při svém odvolání. Rozhodnutí ohledně samotného nároku společnosti na odškodnění však bude podle dřívějšího Sršňova vyjádření přezkoumávat odvolací soud v Rakousku samostatně.
Úřad již dříve uvedl, že zahraniční soudy nález zatím neprověřovaly. „Newyorská úmluva je postavena na jakési důvěře soudů, že to, co je soudu předloženo, je věc, která je jednoznačná, jasná a hotová,“ prohlásil počátkem června ministr Leoš Heger (TOP 09).
Rozhodčí nález již uznal také soud v Paříži, žádný český majetek však zatím nezabavil. Ve Francii nemohl Diag Human podle bývalého majitele firmy Josefa Šťávy konkrétní věci k exekuci navrhnout. Ve Francii totiž podobně jako v Česku záleží především na samotných exekutorech, jaký majetek dlužníka vypátrají a posléze zabaví. Média spekulovala o tom, že by se předmětem exekuce mohlo stát například České centrum. I proti pařížskému verdiktu se plánuje ČR odvolat.
Podle Šťávy se společnost obrátila se svými nároky i na další státy vázané newyorskou úmluvou o vzájemné vykonatelnosti rozhodčích nálezů. Zažalovala prý Česko například ve Velké Británii, USA a dalších zemích Evropské unie.
Šťáva po nepravomocných zahraničních rozsudcích uznávajících nárok firmy Diag Human na odškodnění společnost prodal mezinárodnímu konsorciu investorů. Pohledávka vůči ČR se podle něj stala „běžným tržním instrumentem“ poté, co ji zahraniční soudy uznaly za platnou a vymahatelnou. Právníkem společnosti zůstal i nadále advokát Jan Kalvoda, který s nápadem obrátit se na zahraniční soudy přišel.
Po rozsudku v Rakousku nařídil ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) v obavě z podobných verdiktů stahování uměleckých děl ze zahraničí. Týkalo se to například Manetova obrazu, který je na dlouhodobé zápůjčce v Paříži. Podle médií také české velvyslanectví požádalo o „diplomatickou imunitu“ českého centra.
Firma Diag Human počátkem 90. let usilovala o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Po nepříznivém výroku tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara o Diag Human z obchodu sešlo. Za poškození dobrého jména musela vláda po prohrané arbitráži z roku 1997 společnosti zaplatit 327 milionů korun. Diag Human se s Českem soudí o další miliardy korun za údajně ušlý zisk.