Projevy rakoviny kostí mohou být velmi nenápadné. Jak tuto nemoc léčit?

Nádory kostí lékaři obecně rozdělují do dvou hlavních skupin. První z nich tvoří nádory nezhoubné (benigní), které v mnoha případech není nutné operovat a radikálně léčit, stačí pouze docházet na kontroly a sledovat jejich vývoj. Do druhé skupiny patří nádory zhoubné (maligní), které jsou někdy ne zcela správně nazývány rakovina kostí a lze je ještě dále rozdělit na primární a sekundární.

Primární skupinu kostních nádorů tvoří kostní sarkomy, které mají svůj původ v buňkách přirozeně se vyskytujících v kostech. Většinou postihují pacienty v mladším věku (především děti a dospívající), kde tvoří zhruba 6–7 % všech zhoubných nádorů. Vyskytují se hlavně v dlouhých kostech končetin a v pánvi. 

Mnohem častěji než samotné primární nádory se v kostech objevují nádory druhotné neboli metastázy, které jsou typické spíše pro vyšší věk. Ty vznikají zhoubným bujením nádorových buněk, které se v kosti běžně nevyskytují a původně se vytvářejí v jiných orgánech. Do kostí nejčastěji metastazují:

• Nádory prsu
• Nádory prostaty
• Nádory plic
• Nádory tlustého střeva
• Nádory ledvin
• Nádory štítné žlázy
• Nádory ženských pohlavních orgánů

Typy kostních nádorů

OSTEOSARKOM – Jedná se o nejčastější zhoubný nádor vycházející z kostní tkáně. Vyskytuje se 2× častěji než chondrosarkom a dokonce 3× častěji než Ewingův sarkom. Většinou se nachází v dlouhých kostech končetin a nejvíce bývá diagnostikován ve věku 10‒25 let.

CHONDROSARKOM – Druhým nejčastějším kostním nádorem je chondrosarkom, který je charakteristický tím, že nádorové buňky vytváří chrupavku. Roste pomalu a velmi pozdě metastazuje, nejvíce postiženi jsou pacienti mezi 40‒50 lety. Od začátku potíží do stanovení definitivní prognózy většinou uplyne více než jeden rok.

EWINGŮV SARKOM – Jedná se o poměrně vzácný, ale také vysoce zhoubný nádor. U dětí a dospívajících také představuje druhý nejčastější nádor kostí hned po osteosarkomu.

MYELOM – Většinou se řadí spíše mezi hematologická maligní onemocnění, ale jelikož vychází z plazmatických buněk kostní dřeně a kost často destruuje, uvádíme jej i tady. Fakticky se jedná o nejčastější nádor kosti. Toto onemocnění doprovází také výskyt patologických bílkovin v krvi a plazmě. V jeho důsledku vznikají komplikace, které zahrnují například selhání ledvin či těžký průběh běžných infekcí.

V kostech se mohou vyskytovat také další typy vzácných nádorů, které zahrnují:

• Maligní fibrózní histiocytom
• Maligní lymfom
• Kostní liposarkom
• Kostní fibrosarkom
• Chordom

Jak se projevuje rakovina kostí

Kostní nádory se velmi špatně diagnostikují, jelikož často nemají žádné specifické příznaky. Hlavním projevem, kterému by pacienti měli věnovat pozornost, je zvýšená bolestivost postižené kosti. Osteosarkom, který se nejčastěji vyskytuje ve stehenní, holenní nebo pažní kost v oblasti ramenního kloubu, velmi brzy metastazuje. Jeho hlavní projevy jsou:

• Klidová bolest (nejčastěji v noci)
• Bolesti zad a kloubů (při jejich postižení)
• Zvýšená teplota
• Celková únava
• Zduření měkkých tkání
• Bolestivý výrůstek na povrchu kosti
• Ztráta chuti k jídlu, hubnutí
• Patologická zlomenina vzniklá při minimálním úrazu

Chondrosarkom nejčastěji postihuje stehenní a pažní kosti v oblasti ramene nebo pánev, následně se pak šíří krevní cestou do plic. Hlavním příznakem bývá neurčitá bolest, která se často objevuje v kloubech. Projevy Ewingova sarkomu, který se může vyskytovat v jakékoliv kosti, třeba v žebrech nebo stehenní kosti, jsou podobné zánětu kosti. Zahrnují zvýšené teploty nebo horečky, zduření až otok kosti, případně i zlomeniny.

Diagnostika rakoviny kostí

Nádory kostí bohužel patří mezi ta onemocnění, kterou pacienti většinou odhalí příliš pozdě. Pokud se u vás vyskytnou zlomeniny při minimálních úrazech nebo bolestivé zdravotní komplikace přetrvávající déle než 6 týdnů, měli byste vyhledat lékaře. Nemusí se samozřejmě jednat o rakovinu, ale pokud ano, včasné určení diagnózy vám může zachránit život.

Lékaři při podezření na tumor kostí provádějí zobrazovací vyšetření, jako je rentgenové vyšetření, CT, případně spirální CT plic (kostní nádory často metastazují právě do plic) a magnetickou resonanci. Standardním postupem je dále biopsie, kdy se odebere vzorek nádoru, histologické a genetické vyšetření. V rámci předoperačního zhodnocení stavu pacienta jsou nutné také odběry krve.

Léčba rakoviny kostí

Průběh rakoviny v kostech může být zcela bez příznaků, lidé také někdy projevy tohoto onemocnění podceňují nebo je přičítají jiným zdravotním komplikacím. Pokud však navštívíte lékaře v prvotních stádiích, vaše šance na vyléčení nádoru budou mnohem vyšší.

Postup léčby musí vždy řídit skupina odborníků ze specializovaných center (onkolog, radiolog, patolog, chirurg a ortoped). Celková léčba se pro každého pacienta volí individuálně a závisí především na typu nádoru. Nejčastěji spočívá v kombinaci více postupů:

• Operace
• Ozařování
• Chemoterapie

Terapeutický postup závisí na typu nádoru, jeho rozsahu, celkovém stavu pacienta a samozřejmě i na mnoha dalších faktorech.

Ve většině případů je nutné chirurgicky odstranit celý zhoubný nádor. Vyjmutou kost lze často nahradit umělým kloubem, kostním štěpem nebo jiným materiálem. Pokud je nádor příliš rozsáhlý nebo postihuje důležité nervy a cévy, a tato náhrada není možná, lékaři musí postiženou část končetiny amputovat. 

Co dělat po ukončení léčby

Léčba pacienta s kostním nádorem je běh na dlouhou trať. Pravidelné prohlídky jsou nezbytnou součástí celého procesu, protože rakovina se může vrátit i za 10 nebo více let.

Po vyléčení nádoru musí pacient nejprve pravidelně jednou za tři měsíce docházet na kontroly k onkologovi. Ten zhotoví rentgenový snímek operované kosti, kvůli možným metastázám je ovšem nutné udělat také snímek plic. Po dvou letech se počet prohlídek sníží na dvě ročně, tři roky od výkonu operace pak stačí navštěvovat lékaře jednou za rok.

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií