Je obecně známým faktem, že v letošním roce skončila platnost rámcové smlouvy z roku 2000. Méně známým údajem je to, že u většiny pojišťoven to má za důsledek je minimální aktuální dopad, protože se sdružením zastupujícím zdravotnická zařízení právě v roce 2000 podařilo dosáhnout tzv. automatické prolongace smluv. Podařilo u pojišťoven OZP, Škoda, ZPMV, Hutnické pojišťovny, Revírní bratrská pokladna, Metal-Aliance a ČNZP.
OZP navíc vydala na začátku roku 2006 veřejný příslib, kterým všem zdravotnickým zařízením, která s ní v té době měla navázaný smluvní vztah, automaticky prodloužila smlouvu na dobu dalších 5 let. S těmito pojišťovnami tedy nebylo nezbytné podepisovat jakoukoli prolongaci, neboť smlouva zde stále existuje a platí.
Navíc, bude-li zdravotnickým zařízením nabízena jakákoli nová smlouva, lze jim doporučit, aby tuto nabídku nejdříve porovnaly s tou stávající. Ta přeci platí nadále a může se měnit jen pokud s tím vyjádří souhlas obě smluvní strany. A třeba ji budou lékaři považovat za lepší, než bude ten nový text.
Automatickou prolongaci smlouvy se v roce 2000 nepodařilo dosáhnout u Všeobecné a Vojenské pojišťovny. Vojenská pojišťovna vyřešila tento problém prolongací stávající smlouvy do konce roku 2006 v rámci cenového dodatku, Všeobecná zdravotní pojišťovna vydala také prolongační dodatek, nejdříve do konce roku 2007, později do konce roku 2006.
Ministerská „vyhláška o rozhodnutí“
Od letošní zimy probíhalo dohodovací řízení o rámcové smlouvě, před jehož koncem však ministr zdravotnictví, David Rath, vydal vyhlášku o rozhodnutí o rámcových smlouvách (290/06 Sb.). Dohodovací řízení sice stejně doběhlo do svého konce, tehdejší vedení MZ ČR však neakceptovalo jeho výsledky a ponechalo novou vyhlášku beze změny.
Legislativní pravidla v ČR ukládají každému ministerstvu, plánuje-li vydat jakoukoli vyhlášku, její text nechat posoudit Legislativní radou vlády. MZ ČR toto tehdy učinilo, ale Legislativní rada vlády jeho návrh zamítla s tím, že MZ ČR takovou vyhlášku vydat nesmí. Zabývala se sice také jejím věcným obsahem, ale to nijak nezměnilo její negativní závěr. MZ ČR přesto vyhlášku vydalo jenom s tou úpravou, že se nejmenuje „Vyhláška o Rámcové smlouvě“, ale „Vyhláška o rozhodnutí o Rámcové smlouvě“. Existuje zde tedy výrazné podezření, že vyhláška není vydaná v souladu s legislativními pravidly ČR. To byl také důvod, proč skupina senátorů podala na tuto vyhlášku stížnost k Ústavnímu soudu a proč má k této vyhlášce negativní postoj i současný ministr Tomáš Julínek.
Vyhláška bez jasné logiky zavedla různé smluvní podmínky pro různé skupiny lékařů, a to nejen v otázce trvání smlouvy, kdy rozptyl je mezi maximálně 4 lety a dobou neurčitou. Odebrala také zdravotním pojišťovnám jakoukoli možnost ovlivňovat síť zdravotnických zařízení, kterou vlastně zcela zafixovala bez toho, že by zároveň pro všechna zdravotnická zařízení zajistila práci a finanční prostředky.
Ambulantní specialisté a praktičtí lékaři se sice v textu této vyhlášky mohou těšit z formulace, která jim slibuje smlouvu na dobu neurčitou, jako trvalý smluvní vztah, tento fakt je ale přinejmenším relativizován tím, že zároveň jsou zde velmi volné výpovědní důvody, že vyhláška dává právo zdravotní pojišťovně zveřejňovat o zdravotnickém zařízení jeho ekonomické údaje, že lékař s úvazkem 1,0 musí ordinovat v ambulanci minimálně 35 hodin týdně, minimálně 7 hodin denně, minimálně v 5 dnech v týdnu.
Naštěstí nám byl tento text nabídnut jen pojišťovnou Metal – Aliance, která to tehdy udělala pod hrozbou nucené správy od MZ ČR.
Kubek začal jednat
Všechna rozumně uvažující sdružení zastupující zdravotnická zařízení text vyhlášky 290/06 Sb. odmítla (včetně doporučení, aby nikdo nepodepisoval pojišťovnou Metal-Aliance nabízený text) s poukázáním právě na tyto největší vady.
Nejspíše tento odpor byl důvodem, proč vstoupil prezident ČLK, Dr. Kubek, do jednání s generálním ředitelem VZP Pavlem Horákem, a proč byl vytvořen text, který pak začalo doporučovat vedení ČLK. O stejném textu pak zástupci zdravotnických zařízení (např. Sdružení ambulantních specialistů ČR) jednali i s ostatními pojišťovnami
Text dohody mezi ČLK a VZP je dobrý, i tento však není bez nedostatků. Například některé problémy neřešil, ale jen odložil (zveřejňování ekonomických údajů o zdravotnickém zařízení), nevyřešil kvalitně problém ordinační doby. Také se týká jen a jen malých zařízení praktických lékařů a ambulantních specialistů.
Ačkoli byla dohoda oběma stranami parafována v polovině července, kdy také bylo ihned zahájeno jednání se všemi ostatními pojišťovnami, k datu 24.11.2006 mělo tuto smlouvu uzavřeno jen něco přes 150 zdravotnických zařízení, což je cca 1 - 2% z těch, kterých se to týká a to přesto, že kritéria, která zveřejnila VZP se nezdají být tak tvrdá, aby šlo o podmínky pro většinu zdravotnických zařízení nesplnitelné.
Aktuální situace
MZ ČR v současné době připravuje novou vyhlášku o Rámcové smlouvě, která, aby byla platná a nezpochybnitelná, však musí „projít“ dvěma koly připomínkového řízení a musí ji schválit Legislativní rada vlády. Bude-li její text identický s textem dohod z letošního jara, bude její vydání zcela legitimní. Proces celého řízení však není možné zkrátit pod cca 2 měsíce, takže naše nejistota t.č. nadále trvá.
Dr. Kubek stupňuje svůj tlak na MZ ČR, aby žádnou vyhlášku nevydávalo, což část lékařů vnímá pozitivně, neboť VZP požádali o text v duchu právě dohody mezi Dr.Kubkem a Dr. Horákem a chtějí se dočkat jejího podpisu. Část lékařů se ale obává, že takovýto tlak, jestliže ani 5 měsíců nestačilo na to, aby s nimi VZP vůbec zahájila reálná jednání o smlouvě, povede jen k prodlužování jejich prakticky bezesmluvního stavu. Tito by rádi, aby, je-li to možné, už skončily všechny ty spory čelních představitelů ČLK, ministerstva a některých sdružení vedené místy i v osobní rovině a aby konečně existovala nějaká reálná nabídka, o které budou moci sami uvažovat, zda ji podepsat, či nikoli.
Čeho se máme nejvíce obávat?
Mnohým ambulantním specialistům by možná vyhovoval text dohody mezi MUDr. Kubkem a MUDr. Horákem, i když velká část z nich si asi těžko poradí s požadovaným rozsahem ordinační doby (ordinovat 35 hodin týdně 5 dní v týdnu znamená mít pracovní dobu minimálně 50 hodin týdně, nemít klinické dny atd.), pokud si nebudou chtít snížit velikost svého úvazku, což by ale mělo přímý vliv na jejich KORKO.
Dostanou-li pak možnost podpisu smlouvy dle výsledku dohodovacího řízení, kde takto tvrdá pravidla pro jejich ordinační dobu nejsou a kde bude doba trvání smlouvy na 8 let s event. významně předem oznámenou automatickou prolongací, kde nebude hrozit situace, že budou muset souhlasit se zveřejněním svých ekonomických údajů, kde nebudou muset odolávat relativně urgentnímu tlaku na změnu obsahu své smlouvy v příloze č. 2, tak nevím., Troufám si ale odhadovat, že většina z nich bude ráda, že ta dohoda existuje a zrušení vyhlášky 290/06 Sb. jim tolik vadit nebude. A to uvažuji z úhlu ambulantního specialisty. Pracovníci komplementu, kteří mají ve vyhlášce vymezeno, že smí podepsat smlouvu na max. 4 roky, budou novou vyhlášku dle dohody vítat ještě podstatně radostněji. Právě a jen dohoda totiž počítá s tím, že oni mají právo uvažovat v delší, než čtyřleté perspektivě, tedy existovat .
Zorjan Jojko, www.Zdravi.Euro.cz
výkonný místopředseda Sdružení ambulantních specialistů