V rámci studie bylo 8576 rizikových nemocných (s kardiovaskulárním onemocněním či komplikovaným diabetem, ale bez srdečního selhání) léčeno ramiprilem (10 mg/d); 8542 telmisartanem (80 mg/d) a 8502 kombinací obou léků. Nemocní byli sledováni po střední dobu 56 měsíců. V porovnání se samotným ramiprilem snížil telmisartan krevní tlak účinněji jak samotný (rozdíl o 0,9/ 0,6 mmHg), tak i v kombinaci (rozdíl o 2,4/1,4 mmHg).
Ve všech třech skupinách došlo za dobu sledování ke srovnatelnému počtu úmrtí z kardiovaskulárních příčin, infarktů myokardu, cévních mozkových příhod či počtu hospitalizací pro srdeční selhání (kolem 16,5 % nemocných). V porovnání s ramiprilem vyvolával telmisartan méně často kašel (1,1 % vs. 4,2 %) a angioedém (0,1 % vs. 0,3 %). Kombinace ramiprilu a telmisartanu vedla k významně vyššímu výskytu nežádoucích účinků, jako jsou příznaky hypotenze, synkopy a renální dysfunkce, aniž by zlepšila prognózu nemocných.
New Engl J Med, 2008, 358, p. 1547-1559
Výběr a překlad MUDr. Eliška Potluková, Ph.D.
