„Buď začněte konat, nebo odstupte. Situace je příliš vážná, abyste nedělal nic,“ prohlásil. K Rathově výzvě se přidal jihomoravský hejtman a předseda Asociace krajů Michal Hašek. Výpověď podává 3650 lékařů. Na severu Moravy, ve Slezsku a na Vysočině chce odejít 60 procent lékařů, v brněnské Úrazové nemocnici dvě třetiny. Ministr Heger se zatím se zástupci lékařských odborů nesešel.
Heger večer v České televizi uvedl, že necelých 4000 lékařů představuje zhruba 17,5 procenta nemocničních lékařů. „Kdyby se žádný z těchto lékařů již nevrátil do nemocnic, tak se ocitneme na stavu lékařů někdy v roce 2000, a to jistě nebyla žádná apokalypsa,“ řekl ministr.
Všichni lékaři, kteří dali výpověď, podle něj neodejdou. Poznamenal, že možná méně než polovina nemocnic registruje lékaře, kteří dávají výpověď. Zbylé nemocnice nejsou postižené, masivní kolaps poskytování péče podle něj nehrozí. „Vyhlášení krizové stavu je jen jedna z možných variant, i na kterou musíme být připraveni, i když si myslíme, že k ní nedojde,“ řekl televizi Heger.
„Přestaňte improvizovat a jasně sdělte krajům i veřejnosti plán vlády a ministerstva na řešení. Pokud ho nemáte, neumíte či nechcete fungovat jako krizový manažer a jen populisticky přehazujete odpovědnost na kraje, raději se poděkujte a odejděte,“ uvedl Hašek.
Mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň připomněl, že většina lékařů se chystá odejít z krajských nemocnic. „Je otázka, proč stamiliony korun, které daly kraje v předchozích letech na regulační poplatky, neinvestovaly raději do platů zdravotníků,“ řekl ČTK.
Lékaři požadují navýšení platů ze zhruba 50.000 korun, což ale mají i za služby a přesčasy, na 70.000 korun základního platu. K tomu je potřeba šesti miliard korun. Podle Ratha se do nemocnic dostanou tím, že ministr upraví úhradovou vyhlášku, aby nemocnicím stouply příjmy. S úpravou vyhlášky ale Heger nepočítá.
Podle vyhlášky klesnou nemocnicím platby od pojišťoven v příštím roce o dvě miliardy, podle Ratha by se měly naopak o čtyři miliardy navýšit, tím by bylo šest miliard na platy. Peníze na to podle Ratha jsou, na účtech zdravotních pojišťoven podle něho leží „nasysleno“ 14 miliard.
„Pan ministr fantazíruje o stavu nouze jen proto, že mu chybějí tři až čtyři miliardy, které jsou u pojišťoven,“ podotkl Rath. „Důrazně žádáme ministra, a je-li to nad jeho síly, tak premiéra Petra Nečase (ODS), aby se vzpamatoval a přišel s jasným řešením,“ dodal.
Podle Sršně ale ministr plán na zvýšení platů má. „Především je potřeba uskutečnit reformní kroky, z nichž některé už běží, například je v připomínkovém řízení novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zruší paragraf o zákazu připlácení na lepší péči, nebo je hotová novela o vzdělávání lékařů a sester,“ upřesnil mluvčí.
Hašek soudí, že pokud postihnou odchody lékařů plošně republiku, musí vláda vyhlásit stav nouze. Už dřív žádal Hegera o svolání Bezpečnostní rady státu, na kterém by vláda hledala řešení spolu s hejtmany. Podle úřadujícího šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky se Heger snaží zbavit pravicovou vládu odpovědnosti za to, že neřeší rozdíl mezi platy lékařů v ČR a vyspělých zemích. Požadavky zveřejnili lékaři před devíti měsíci, Heger prý nechal dojít situaci „až k naprostému vyhrocení“. „Budeme se vší rozhodností vystupovat proti snaze vlády zneužít kritické situace k divokému rozkladu dosud dostupné nemocniční péče,“ zdůraznil.
K situaci krajů Rath dodal, že ve středních Čechách je za „určitých organizačních změn řešitelná“. Některá oddělení nemusejí být všude, mohou je převzít nemocnice sousední, lze sehnat jiné lékaře a racionalizovat nemocniční provoz. Řada oddělení má jen poloviční obsazenost lůžek, a tak výpovědi lékařů vyřeší dilema, zda redukovat či neredukovat lůžkový fond.
Podobné plány ale má i Heger. Už dříve řekl, že odchody lékařů pomohou upravit lůžkový fond podle potřeb daného kraje. Stačí méně akutních lůžek, část by se jich měla přeměnit na lůžka dlouhodobé a následné péče.