Praha -
Žebříčky? Dosud k ničemu
Žebříček nemocnic sice ministerstvo zveřejnilo už několikrát, vždy se však setkaly s ostrou kritikou. Pacientům totiž tato soupiska nijak nepomohla v orientaci, naopak působila zmatek. Nesrovnávala srovnatelné.
Podle průzkumů agentury DEMA si dvě třetiny respondentů přejí znát kvalitu nemocnic. Data potřebná k měření kvality mají pojišťovny, ale v jejich zveřejňování jsou velmi skoupé. Podobně je na tom i zatím poslední žebříček, který Rathův resort zveřejnil před pár dny. Ministr však tvrdí, že je předzvěstí změn.
„Je to to nejlepší, co zatím z ministerstva vypadlo,“ souhlasí Pavel Vepřek ze sdružení Občan, který se hodnocením kvality dlouhodobě zabývá. Ani z tohoto žebříčku zatím pacient nepozná to, co ho zajímá nejvíce. Tedy: zda má například na Homolce větší pravděpodobnost než v Motole, že přežije operaci srdce.
Srovnání podle diagnóz
Na rozdíl od dřívějších pokusů však v tomto případě ministerstvo použilo k hodnocení všech 16 nemocnic zřizovaných státem metodu podle tzv. DRG (skupin diagnóz, které lze srovnávat). Tato metoda je mezinárodně uznávaná a používaná.
Podle Vepřeka se dá se seznamem - dělaným podle DRG - dobře pracovat a získat z něj data užitečná pro pacienty. „Pokud by je ministerstvo použilo na hodnocení dle jednotlivých oddělení a každý půlrok by se výsledky srovnávaly, tak bych byl spokojený,“ říká. „Porovnávání nemocnic jako celku totiž nemá žádnou vypovídací hodnotu.“
David Rath tento argument připouští. „Pacientovi je porovnání nemocnic k ničemu. Jde o data určená pro mě jako jejich šéfa,“ říká. „Podle toho ředitelé nemocnic dostanou nebo nedostanou odměny. Ale to zatím neplatí, mají minimálně rok na to, aby dali nedostatky do pořádku.“
První srovnání? Už v září
Pacienti ale prý tak dlouho čekat nemusí. „Zadal jsem svému odboru kvality, aby srovnal podle jednotných kritérií oddělení nemocnic a ne jen celá zařízení,“ říká Rath. „Ke konci září budou moci pacienti vědět, jak na kterém oddělení té které nemocnice kvalitně léčí.“
Kritériem pro takové srovnání by měla být například úmrtnost, komplikace, délka hospitalizace, rehospitalizace. V seznamu se zřejmě neobjeví onkologie, kterou nelze podle daných kritérií měřit.
Kritici vyčkávají
Rathovy plány zatím kritiky nahodilého zveřejňování takto citlivých dat mile překvapily. „Kritizoval jsem hodnocení nemocnic coby celku. To je totiž stejné, jako byste při soutěži Miss hodnotili kolektiv žen z fabriky a ne jednotlivé dámy,“ říká například někdejší ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi. „Ale srovnávání oddělení je krok správným směrem.“
Podle Kubinyiho může zveřejnění takového hodnocení přinést pozitivum i v tom, že se o kvalitu péče začnou lidé více zajímat. A stejně tak lékaři.
„Je to nutné proto, aby byl člověk svobodný a měl možnost výběru,“ říká. „Jestliže ta data máme, měli by je pacienti znát a rozhodovat se podle nich, do které nemocnice půjdou.“
Krajské nemocnice zatím mlčí
Srovnání, které ministerstvo zveřejní, ale přinese informace pouze z fakultních nemocnic. Tedy ze špičkových zařízení, kde se dá očekávat, že rozdíly v kvalitě nebudou nijak dramatické.
Mnohem rozdílnější bude péče v ostatních nemocnicích, které však nikdo ke zveřejnění svých dat nenutí.
Údaje sice mají k dispozici zdravotní pojišťovny, ty je však zveřejnily pouze v případě porodnic. Na řadu měly přijít informace o léčbě infarktu. Ty však už - z obav z případných žalob ze strany pacientů, kteří by se ptali, proč byli léčeni ve špatném zařízení - pojišťovny nezveřejnily.
„Není problém v informacích, ty jsou,“ říká Kubinyi. „Je potřeba je legislativou donutit, aby je museli zveřejňovat. Tím se pojišťovnám odvážou ruce a nebudou se muset bát, že je někdo zažaluje.“
Exministr Kubinyi se pokusil o prosazení zákona, který by pojišťovnám ukládal povinnost tyto údaje zveřejnit. Poslaneckou sněmovnou však návrh neprošel.
Diskuse sílí
Nyní to ale vypadá, že Rathův krok přinesl první efekt. Pojišťovny i někteří lékaři zvažují, že začnou také zveřejňovat své údaje.
Zveřejňováním informací o kvalitě se budou v září zabývat pojišťovny. „Chceme začít s hodnocením. A podle toho bychom pak mohli třeba některá zařízení smluvně omezit,“ říká Jaromír Gajdáček, šéf Asociace zdravotních pojišťoven. „V září si dáme zásadní úkol, jak postupovat dál. Bude nás také zajímat, jak se k tomu bude stavět nová vláda.“
Stejně tak chce otázku srovnávání údajů o kvalitě nadnést i ředitel Masarykova onkologického ústavu Rostislav Vyzula.
Toto zařízení už na svých stránkách srovnání s ostatními zařízeními - s krajským i národním průměrem - přináší. Ale bez uvedení konkrétních jmen nemocnic, se kterými se srovnává.
„Bylo by dobré, aby se data, která mají alespoň specializovaná onkocentra, zveřejnila a navzájem porovnala. Budeme se tím zabývat,“ říká Vyzula.
Stínový ministr Tomáš Julínek ale vidí Rathovu aktivitu skepticky. „Doufám, že už to nestihne uskutečnit. Je to špatně,“ říká. „Každé oddělení je rozdílné, a není jasně daná metodika, není to standardizované. Nevěřím mu, že to dělá seriózně.“
Řešením může být návrh, aby porovnání dostala na starost i nezávislá firma.
Aktuálně.cz