Končíte ve funkci ministra zdravotnictví. Kdybyste měl třemi větami své působení shrnout. Co byste řekl?
Pokud třemi větami, tak třemi body. Za prvé jsem se snažil zavádět určitý pořádek do systému zdravotnictví v ČR. To vyvolalo vlnu kritiky těch, kterým pořádek a vyšší řád nevyhovuje. Za druhé jsem se snažil nastartovat plán tzv. humanizace medicíny. Mezi to patří například vytvořit lékařům více časového prostoru na rozhovor s pacientem. Snažil jsem se zvyšovat kvalitu zdravotní péče a sbírat data o tom, jak pacienti tuto péči hodnotí. Za třetí mým cílem bylo vyhledat co možná nejschopnější lidi pro určité pozice.
Podařilo se vám to?
Zhruba na 80 až 90 procent ano. Samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že jsem měl krátký čas, pouze devět měsíců.
Lékaři i zdravotnická veřejnost na vás mají rozporuplný pohled. Jedni vám fandili, druzí vás zatracovali. Proč tomu tak bylo?
Nikdy jsem se netajil tím, že koryto toku peněz ve zdravotnictví má jít tam, kde je ohrožen život a zachraňuje se zdraví lidí. Na prvním místě jsem viděl akutní medicínu, která je poskytována v nemocnicích, na záchranných službách, prostě tam, kde jde o život a zdraví. Okrajové části, které jsou ale také důležité, byly pro mne například zubařina nebo lékárníci. Tam nejde bezprostředně o život. Myslím si, že v těchto oborech je peněz dost a zdravotní soustava musí zajišťovat více péči život zachraňující než tu, která je ve druhé linii. Logicky mě tyto skupiny zrovna dvakrát nemilují. Měly by ale pochopit, že zdravotnictví je tu pro něco jiného, než aby zajišťovalo zisky majitelům lékáren.
Víte, kolik je na vás podáno žalob?
Nepočítal jsem je.
A kolik jste jich podal vy sám na své odpůrce?
To jsem také nepočítal. Ono to souvisí s mojí filozofií: člověk má oplácet tak, jak se k němu protějšek chová. Tedy když se někdo ke mně chová slušně a korektně, dělám vše pro to, abych se k němu choval stejně. Když však na mě někdo útočí, tak mu oplácím stejnou mincí.
Naposledy jste podal trestní podání na Miroslava Macka za známou kauzu zákeřného pohlavku zezadu, který vám dal před volbami na shromáždění zubařů. Chcete milión korun a omluvu. Není to moc?
Já vás opravím, nejde o trestní oznámení, ale o žalobu k soudu na ochranu osobnosti. A zda je to moc? Především si myslím, že je to naprosto odsouzeníhodný model chování. Já mám řadu kritiků. Nešetřím je a oni nešetří mě. Ale vždy to beru tak, že jde o ostrá slova, možná někdy až na hranici hulvátství a vulgarity. Veřejný prostor je těmito výrazy zalidněn, zaplněn. My se jimi šermujeme, ať se nám to líbí nebo nelíbí. Ale vždy jde o slova. Pan doktor Macek na moji adresu v minulosti řekl desítky poměrně ostrých výrazů, kterými mě urážel, napadal. Některé byly hodně vulgární. Když jsem na to byl tázán jednou novinářkou, odpověděl jsem s určitou nadsázkou, že si svoji manželku vybral také podle toho, že je movitá. On to bral jako urážku a napadl mě fyzicky, zbaběle. A to si myslím, že je překročení určité meze. Jistě mi to mohl vrátit slovně, ale najednou si nechtěl nechat líbit oplácení stejnou mincí. Tím překročil určitou hranici. Fyzické násilí do veřejného života patřit nesmí. Čekal jsem, že zasáhne policie. Ale ona i státní zastupitelství to vyhodnotily tak, že vlastně o nic nejde. To mě šokuje. Svým oznámením na doktora Macka chci do veřejnosti vyslat signál, že je to přestoupení určitých pravidel.
A ten milión?
Myslím si, že v těchto kauzách by se suma měla přizpůsobit určité škodě, která tím vznikla. A mně újma vznikla. Byly internetové servery, kde jsem figuroval já a premiér, jako fackujte si svého politika. Macek tím spustil věci naprosto nepřijatelné, neuvěřitelné sprosťárny. A protože vím, že pan doktor Macek se chlubí tím, jak je enormně bohatý, že chodí na aukce a koupí si třeba hodinky za 300 tisíc korun, přizpůsobil jsem částku, kterou žádám, jeho majetkovým poměrům. Aby si toho vůbec všiml. Milión by ho snad mohl mrzet.
Pokud milión vysoudíte, co s ním uděláte?
Nepřemýšlel jsem nad tím. Částku bych asi dal na obecně prospěšné věci. Například bych přispěl na rekonstrukci nějaké památky nebo na vzdělávací a nejlépe zdravotnický program.
Jste poslanec. Vzhledem k množství žalob na vás se vám asi bude hodit poslanecká imunita. Znamená to v podstatě, že před soud nepůjdete a odsouzen být nemůžete. Vy jste ale tvrdil, že se se svými odpůrci rád utkáváte. Imunita vám to ale neumožní. Není to škoda?
Imunitu nemusím využít. Zaznívaly hlasy na mé bývalé působení v lékařské komoře, že tam zmizely nějaké milióny. Já jsem hluboce přesvědčen, že vše bylo tak, jak má být. Svědomí mám čisté. Beru snahu některých médií mě v tomto případě očernit a myslím si, že schovávání za imunitu by mohlo přispět k tomu, že by si lidé řekli: vidíte, ono se tam asi něco dělo a on se schoval za imunitu. Proto bych byl rád, aby se to objektivně vyšetřilo. Jsem rozhodnut poslaneckou imunitu v těchto soudních sporech nepoužívat.
To znamená, že byste šel před soud?
Jsem připraven. Druhá věc je, a to stojí za úvahu v širším vedení sociální demokracie, jak se zachovat k jiným věcem. Netajím se tím, že policie někdy postupuje zvláštně, podle mne protiprávně. Například když unikají některé drby nebo spekulace ze spisů. Takové to protizákonné chování policie, které je pak zneužíváno k politickému boji, by mohlo být i podporováno dnes potenciální vládní stranou ODS. A musím říct, že nemám důvěru v etické a morální vlastnosti pana Langra (kandidát na ministra vnitra). Mám obavy, aby policii nezačal zneužívat k likvidaci politických kritiků.
Jste velmi ambiciózní. Co byste chtěl v Poslanecké sněmovně dělat? Jaké zdravotnictví budete prosazovat?
Nezměním směr, který jsem měl. Chci prosazovat zdravotnictví po vzoru vyspělé západní Evropy a soustředit se i na problematiku Prahy. Co budu dělat v Poslanecké sněmovně, bude záležet na vedení sociální demokracie. Budu respektovat jakékoli její rozhodnutí. Mojí preferencí je zdravotní výbor, ale nebráním se ani bezpečnostní problematice a školství.
Nazrála už doba, aby se zvýšila spoluúčast pacienta či zavedlo připojištění pacientů na péči, která nebude hrazena ze zdravotního pojištění?
Připojištění by se mi určitě líbilo. To má i ČSSD v programu. Buduli moci pomoci při konstrukci dobrovolného připojištění, podtrhuji dobrovolného, rád přispěji. Otázka spoluúčasti pacienta je hodně problematická. Sám za sebe se spoluúčasti nebráním, ale nesmí to být spoluúčast pro lidi sociálně slabé. Nedovedu si představit, že člověk odkázaný na starobní důchod, třeba 6000 korun měsíčně, by platil stokorunu za návštěvu lékaře. To je pro mne nepřijatelné. Dovedu si ale představit, že člověk, který má 35 tisíc korun měsíčně, sto korun za návštěvu u lékaře zaplatí. Spoluúčast nesmí platit ani děti.
Kterou péči byste vyřadil ze zdravotního pojištění a na kterou by se pacient pak připojistil?
To je na širokou odbornou diskusi. Ze zdravotního pojištění vždy musí být hrazena péče o onkologické pacienty, léčba onemocnění srdce a cév, úrazy atd. Do připojištění by mohly patřit některé stomatologické výkony a zákroky na pomezí kosmetiky. Samozřejmě také nadstandardní služby v nemocnici. Sem spadá například, když budu chtít jednolůžkový pokoj a aby se o mě staral výhradně primář nebo jedna sestra. Podotýkám, že dnes se sestra stará o několik pacientů. Tento model, který jsem uvedl, je v Rakousku a my se v něm můžeme poučit. Takový seznam výkonů zahrnutých do připojištění ale nevznikne ze dne na den.
Už to nebude ministrování, kdy jste velel zdravotnictví, ale podřizování se stranickým rozhodnutím. Dokážete to?
Vše je věcí diskuse. Určitě stranické rozhodnutí nevznikne tak, že někdo dá befel. Rozhodnutí vzniká po diskusi. Budu k ní přispívat svými názory a postoji. Výsledný názor je pak určitý kompromis uvnitř politické strany. Kompromisům jsem vždy nakloněn.
Ve 40 letech jste se stal ministrem zdravotnictví. Nemohu si odpustit otázku: nestouplo vám to do hlavy?
To musí posoudit okolí. Osobně mám pocit, že určitě ne. Ale na druhou stranu, člověk sám sebe těžko hodnotí. Podle někoho mi to mohlo stoupnout do hlavy, podle druhého ne. I když musím konstatovat, že kdo mě zná, tak ví, že jsem vždycky trpěl spíše přehnaným sebevědomím.
Ti, kteří vás znají, byli často zděšeni vašimi tvrdými slovy na oponenty. Prý vás takového v soukromí vůbec neznají. Jste tedy muž dvou tváří? Proč tak tvrdá rétorika?
Snažím se rozlišovat. Kdo mne zná z mé lékařské praxe, myslím tím pacienty, tak mě chválí. Vždycky jsem se jim hodně věnoval a byl to vztah partnerský, vstřícný. Víte, nechávám se inspirovat určitými vzory. Jedním z nich je britský parlament. Tam jsou ostré výměny názorů na denním pořádku. Do politického života patří. Podle mě občané mají právo mít politika čitelného.
Co tím myslíte?
Občané nejsou specialisté na politiku, politologové, aby sledovali každý nepatrný rozdíl ve vystoupení. Zachytí však základní, jednoznačné, na první pohled patrné věty a postoje. A já se domnívám, a znovu to opakuji, že občan má právo vidět politika v jasných barvách.
A to je váš případ?
Ano. Snažím se tak vystupovat. Názory, které mám, se snažím zjednodušit, učinit je srozumitelnými a někdy i ostrými vůči názorům oponentů. Jen tak si může každý občan jasně vybrat a říct: ten názor se mi líbí, s ním souhlasím, anebo ten názor se mi nelíbí, je špatný. Nemám rád mlhavé, hadovité, rozplizlé politiky, kteří hodně mluví a nic neřeknou. Lidé pak vlastně nevědí, co si ten politik vlastně myslí. U mě lidé mají obrázek o tom, co si myslím a co chci.
Funkcionářem jste už osm let. Ale jste lékař - internista. Umíte ještě léčit? Není to tak trochu ústup od medicíny?
Částečný ústup to určitě je. Medicína je složitá, vyžaduje celého člověka. Když k tomu děláte další věci, pak ona základní profese může tím trochu trpět. Já se snažím s medicínou trvale udržovat těsný kontakt. A myslím si, že se mi to daří. I ve funkci ministra jsem se pouštěl do ryze vysoce odborných lékařských diskusí. Protože konečné rozhodnutí je na ministrovi. On si tedy musí udělat obrázek, zda ta a ta léčba, ten a ten přístup je pro pacienta správný, prospěšný.
Takže jste pořád doktor?
Myslím si, že jsem o trochu víc doktor než politik.
Od 1. srpna vstoupí v platnost nová léková vyhláška, kterou jste podepsal. Lékárníci tvrdí, že jste ji vydal pozdě a nestihnou léky včas přecenit, takže v lékárnách bude zmatek. Budou prodávat léky za staré i nové ceny. Proč jste práci neurychlil?
Od 1. srpna se zavádí degresivní marže za léky. To znamená, že za ty drahé bude nižší a za ty laciné vyšší. Lékárníci původně chtěli marži 50 %, my jsme s nimi dohodli u léků do 100 korun marži 33 %. Tento kompromis ale znamená, že se přeceňovaly všechny existující léky, a to ještě ne každý stejně, protože jiná marže se stanoví u léků do 100 korun, do 300 korun atd. Navíc máte lék, který se liší počtem tablet v balení. Malé balení spadá do jiné kategorie marže a velké balení také do jiné marže. Všechno udělat tak, aby nedošlo k chybám, byl obrovský objem práce. Proto to šlo relativně pomalu.
Také prý přišlo hodně odvolání vůči návrhům na úhrady léků od zdravotních pojišťoven.
Ano, bylo jich přes tři sta a v jedné třetině jsme jim dali za pravdu. Některá odvolání měla opravdu hluboký smysl a já musel vše vracet příslušné komisi. Tímto druhým projednáváním v odvolací komisi se proces zdržel také asi o deset dní.
Budou pacienti doplácet za léky víc, včetně životně důležitých léků?
Jsem přesvědčen, že ne. Ale hodně záleží i na lékárnících. Jde o tisíce položek. Zadal jsem jasný úkol: doplatky pacientů stoupat nesmějí. Mám od komisí písemně zaručeno, že v každé z 300 lékových skupin je nejméně jeden lék plně hrazen ze zdravotního pojištění. Ve skutečnosti jich tam ale bude mnohem víc. Počítáme, že asi čtvrtina, tedy 2000 z 8000 léků, kterými se běžně léčí. U život zachraňujících léků by doplatky neměly být žádné. To mi kategorizační komise garantovala.
Přesto se to ale stát může.
Ano. V takovém objemu léků nemohu stoprocentně zaručit, že k tomu nedojde. Víte, to není jen rozhodnutí ministerstva, ale i firmy, která lék vyrábí, a lékárníků. Pokud firma prodává například ve Švýcarsku lék daleko levněji než u nás a na nás chce až vyděračsky vydělat, tak nemáme šanci, jak ji donutit, aby nám dala švýcarskou nebo německou cenu. A stejně je tomu i s lékárníky. Pokud si chtějí vybrat maximální marži, tak to udělají. Podotýkám ale, že nemusejí. Pak se může stát, že v jedné lékárně je ten samý lék bez doplatku a ve druhé s vysokým doplatkem. To je bohužel praxe, kterou zvrátit nemůžeme.
A co radíte pacientovi?
Pokud pacient nemůže ze zdravotních důvodů užívat lék bez doplatku, ale jen lék s doplatkem, pak je možné, aby si zažádal a zdravotní pojišťovna odsouhlasí, že lék, který je s doplatkem, bude on mít bez doplatku, protože jiný lék používat nemůže.
A neměly by být ceny léků jednotné v celé republice a celý rok?
Je to jeden z modelů. K jeho zavedení ale potřebujete víc času. Ne těch devět měsíců, které jsem měl já. Musíme totiž vymyslet, jak tyto jednotné ceny určit. A toto zatím v České republice nikdo neumí. Ale neumí to ani v jiných státech Evropské unie. Je paradoxní, že většinou ve státech, kde mají jednotné ceny léků, jsou léky podstatně dražší. Občané tedy platí mnohem víc než v České republice.
ODS se netají tím, že až převezme vládu, zruší zákon o neziskových nemocnicích. Co vy na to?
Chtějí nemocnice prodat. Zákon o neziskových nemocnicích je pojistkou či brzdou proti privatizaci nemocnic. Postoj ODS k tomuto zákonu mne nepřekvapuje. Jen tím dokreslují, co chtějí.
Co by to znamenalo pro pacienta?
S plošnou privatizací nemocnic nejsou skoro nikde žádné zkušenosti. Ve všech zemích západní Evropy převažují neziskové nemocnice. Privátní sektor v nemocniční péči je pouze doplňkem. Plošnou privatizaci, jak chce ODS, můžeme tedy brát jako nebezpečný experiment, který může mít dalekosáhlé důsledky v bankrotech nemocnic, rušení nelukrativních oddělení, oborů, a tím i ve zhoršení péče o pacienta. Privátní nemocnice snižuje i platy personálu a pro většinu soukromých nemocnic je pak problém získat kvalitní personál.
Vaším možným nástupcem ve funkci ministra zdravotnictví je současný senátor za ODS, lékař Tomáš Julínek. Jaký na něj máte názor?
Je to popleta a zmatkář. Jak jsem ho poznal, mám dojem, že vůbec neví, co se ve zdravotnictví děje a jak zdravotnictví funguje.
Ale přesto, pokud bude ministrem a požádá vás o spolupráci, spolupracoval byste?
Na dobrých věcech jsem ochoten spolupracovat s kýmkoliv. O panu senátorovi Julínkovi si myslím své, pokud bych byl jím osloven a pozván ke spolupráci na určité věci, kterou bych považoval za užitečnou, tak bych jistě spolupracoval. Na druhou stranu si ale myslím, že takového gesta pan senátor Julínek schopen není. On je takový, jak bych to řekl, přízemně ukoptěný.
Každý, když skončil funkci ministra, a já jsem spolupracoval se všemi ministry zdravotnictví od roku 1989, byl zprvu smutný ba nešťastný. Za pár dní se otřepal a málem jásal radostí, oddychl si. Jak to bude u vás?
Jsem v pohodě ve funkci ministra a předpokládám, že budu v pohodě i po funkci ministra zdravotnictví. Ani teď nejsem v nějakém stresu. Naopak, docela se těším na novou roli poslance v Poslanecké sněmovně. Samozřejmě že ani tam to nebude práce lehká, ale budu se snažit prosazovat takový duch zákona, který jsem prosazoval doposud. V tom se nezměním a budu dál čitelný pro občany.
Chystáte se někam na dovolenou?
Rád bych. Už jsem z toho trochu nervózní. Venku jsou tropická vedra a děti by si rády také pár dní užily s tatínkem. Budu se snažit na pár dní vyrazit s dětmi na chalupu a doufám, že mi to situace umožní. Víte, že je nevyjasněná situace kolem vlády, parlamentu, a já doufám, že se to pohne kupředu a já si pár dní užiji na českém venkově na kole.
Václav Pergl, Právo
Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz
Mgr.Jiří Procházka
Paroubek jako když vyšije.:-)
marek
drath je prostě ubohý drath,který nesahá svým chováním a znalostmi panu doktorovi Julínkovi ani Langrovi ani po paty.Veškerý chaos ve zdravotnictví způsobil on a považuji jej za nejslabšího ministra zdravotnictví po eře komunismu vůbec.Poštval proti sobě jednotl.
skupiny lékařů,aniž vůbec tomu rozumí/vždyt lhal i o své době nutné k atestaci a
nedovodil z toho žádné důsledky/.Pochybuji,že vzhledem k jeho prioritám,je schopen samostatně jako lékař vůbec pracovat.Bohužel jej zvolili poslancem,takže se mu imunita bude velmi hodit.
Lituji nového ministra,nebot ten rozvrat.co ve zdravotnictví během krátké doby učinil bude nutno systematicky napravit a to bude těžká práce. zvl.když na důležité funkce v době mezivládí dosazuje své noshledy a nekopetentní osoby
např.alkolik Kott.,vysloužilá Emmerová atd. které bude nutné rychle odvolat,pokud nechceme zdravotnictví nechat úplně zdevastovat.
Tesař Lubomír
V článku se vyskyují opět faktické chyby, zaměňuje se pojem marže s přirážkou atd.I ten případ se švýcarským lékem byl již vysvětlen a přesto ho ministr opět používá, ikdyž musí znát skutečnost.Není divu, že čtenáři Práva zpracovaní podobnými články, svádí vinu za doplatky na lékárny.Starším lidem většinou souvislosti unikají a nekriticky přejímají názory politiků.
Od Ratha se pochopitelně nedočkáme ani zmínky o tom, kolikrát se ve zdravotnických zařízeních zvýšily náklady.Dodavatelé všeho možného se v maržích neuskrovňují přestože oni by mohli/např energie/. Jediné štěstí, že ty „třídně správně pojaté“ články už Rathovi přetiskuje jen Právo.
Petr Malý
David Rath je nejlepším ministrem zdravotnictví,jakého jsme kdy měli.Já a drtivá většina lékařů a personálu v nemocnicích a také velká část pacientů mu fandíme,za jeho odvahu řešit skutečné problémy zdravotnictví.Škoda,že měl jen 9 měsíců.To,že se to nelíbí některým nenasytným skupinám profitujícím z účelového nastavení toku peněz ve zdravotnictví,jenom dokládá účinnost jeho kroků.Změny mají-li být účinné a zamezit vysávání peněz ze systému,musejí zabolet ty,kteří profitují neoprávněně a nemohou být kosmetické,jak to činili Rathovi předchůdci,kteří se snažili jen udržet klid mezi zdravotníky. Držím panu Julínkovi palce ,aby se ministru Rathovi alespoň přiblížil,dospěje-li k funkci šéfa resortu zdravotnictví.A doufejme,že ho budou jeho kolegové hlídat,aby toho moc nepokazil.
tesař
Podle Ratha celý soukromý sektor vysává zdravotnictví, proto se jednou zaměřuje na lékárny, podruhé stomatology, potřetí ambulantní lékaře.Zaměřuje se znamená poškozuje a pomlouvá.To, že mu na to skočili i někteří lékaři, je vidět i z některých příspěvků.Já sám jsem se přesvědčil, že naopak mnozí lékaři z nemocnic za ním nestojí ale pouze předstírají loajalitu aby nezkomplikovali situaci sobě nebo svým nadřízeným.Tak za to si snad Rath zasluhuje pochvalu?
PharmDr.Josef Důbravný
David Rath dokázal využít krátkého působení ve funkci ministra zdravotnictví k ojedinělé kumulaci rozhodovacích pravomocí do rukou svých i ministerských úředníků,provázené dosazováním loajálních osob sporných odborných a morálních kvalit do významných funkcí státem řízených institucí.Současně se mu podařilo z řady rozhodovacích procesů vyloučit kromě odborné oponentury i veřejnou kontrolu,nikoliv pouze formálně,ale i institucionálně.
Veden ješitnou touhou rozhodovat o všem,prosadil nekorektním způsobem několik nesystémových legislativních změn,jejichž negativní dopad pocítili a ještě pocítí paradoxně zejména pacienti.Jeho povrchní odborné znalosti,nezodpovědnost a lajdáctví,maskované arogantní rétorikou rádoby silné osobnosti,jsou jen chabou kvalifikací člověka,majícího zastávat tak významnou funkci.Budoucnost MUDr.Ratha je reálná pouze v politice,kterou jako bývalý člen ODS,SD-LSNS a současný talent ČSSD jistě morálně i odborně obohatí.
Bednarik
Většího Narcíska jsem ještě neviděl….já, já já jenom já…..snad ještě pan profesor Klaus…. Rath je naprosto nekompetentní, závistivý, a mocí posedlý člověk, který ukájí své ego po státnické linii. Pro něj bych zřídil ministerstvo nemocničních lékařů (tam jde totiž o život) a tam ať si vylepšuje….ubožák
Martin Vedral
Vidíte. A já myslel že má rád jen sebe a soudruha Paroubka. A on ani tyto dva nemá rád…. Podivné.
Mirek
Samochvála vždycky velmi smrdí.A co si myslet o člověku, který klidně lhal i o své praxi?
Bohumír Šimek
Ad: Petr Malý
Pokud jste skutečně lékař, jste dokladem toho, jak politická demagogie může být účinná i u poměrně inteligentního člověka! To, že někdo dostane na platu přidáno, přeci nemůže být dokladem správného postupu politika. David Rath preferuje nemocnice před ambulantní medicínou, tedy nejdražší, neúsporný zdravotnický systém! David Rath nepřináší žádnou reformu zdravotnictví!
lékař
Vždy, když se někdo chová nepřiměřeně, nepochopitelně, dělá názorové přemety, vzpomenu na jeden dřívější příběh. Pan primář v jistém zdrav. zařízení se choval divně, nepochopitelně, škodil už spíše, byl nenápadně korigován a opravován vizitou, kolegy…. Byl to ale primář, měl důvěru vedení a snad i strany, tak se ho všichni báli a všichni dělali, že nic. Že jim odborný i osobní život kazil nemocný člověk (s podporou vedení všech úrovní) se zjistilo, až začal na porady chodit v obleku a bosky. Byl to velký meningeom s usurací…. P.S. Podobnost příběhu s jakýmikoliv postavami je čistě náhodná. PPS. Doporučuji všem nejvyšším vedoucím pracovníkům, otcům - zřizovatelům alespoň okrajově kontrolovat psychiku, chování a dopady činnosti jimi dosazených jedinců.