PRAHA -
Ministerstvo chce, aby neschopenky dávali jen někteří lékaři. Nespokojeni jsou i zaměstnavatelé, kteří kritizují způsob přípravy návrhu.
Ve snaze omezit zneužívání nemocenské se připravuje návrh zákona, podle něhož by v prvních dvou až třech týdnech měli nemocenskou platit zaměstnavatelé, výměnou za nižší odvody. Změnit by se měla i dosavadní praxe, kdy nemocenskou může vypsat prakticky každý lékař.
Rath: Omezením pravomocí lékařů vydávat neschpenky se nic neřeší
Podle Ratha je systém nemocenských dávek zbytečně štědrý a proti jeho zneužívání je nutné „tvrdě zakročit“. Řešení ale není ve snížení počtu lékařů, kteří neschopenky dávají. To by vedlo k tomu, že skutečně nemocní pacienti by museli vystát více front a obíhat více lékařů.
Rath je přesvědčen o tom, že lékaře je třeba ke snížení počtu lidí na neschopence motivovat finančně. Zástupci komory by měli s ministerstvem o svých představách jednat ve čtvrtek.
Zaměstnavatelé se nebrání tomu, aby nějakým způsobem bylo omezeno stále se zvyšující vyplácení dávek. Cítí se ale dotčeni tím, že se o návrhu ministerstva dozvídají až od novinářů.
Mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Otakar Štajf řekl, že k návrhu zákona by se mělo dospět nejenom z iniciativy jednoho ministerstva. Tato problematika se totiž týká i dalších rezortů. Na přípravě by se měli podílet i sociální partneři.
Zaměstnavatelé by potřebovali znát konkrétní představy tvůrců zákona. Štajf uvedl, že malé podniky by měly problémy s administrativním zajištěním vyplácení a mnohé by musely přijmout dalšího pracovníka na zajištění potřebných úkonů.
Zaměstnavatelé ministerstvo kritizují i za to, že se s nimi neporadilo při výběru firem, v nichž bude testovat dopad převodu vyplácení nemocenských dávek. Ověřování by mělo být zahájeno v únoru a mělo by vycházet z údajů za poslední dva roky. Jeho výsledky ovlivní navrhovanou výši úlev pro zaměstnavatele.
Ministerstvo zvažuje rovněž snížení výše dávek v prvních dnech nemoci a při krátkodobém onemocnění a jejich zvýšení při delší nemoci. Zvýhodněni by měli být lidé s vyššími příjmy.
ČTK