V době olympiády bylo patrné, že v utkání o podobu českého zdravotnictví hraje ministr David Rath především o výdrž. Tomu, že vydrží, se těžko věřilo v čase, kdy na Staroměstském náměstí buráceli řečníci na protirathovské demonstraci, kdy nad hlavami demonstrantů skvěly se transparenty požadující ministrův odchod.
Rath byl pod bubnovou palbou privátních lékařů, zubařů a lékárníků, ale taky většiny médií a politické opozice. Ta vytušila, že zdravotnictví mohl by být pro vládní ČSSD Achillův calcar, a vybrala si proto problémové ministerstvo za terč.
Bylo těžké odhadnout, kolik procent lidí ze všech demonstrujících profesí skutečně chce popravu ministra, snad jako všelék na všechny resortní neduhy. Zrovna tak je těžké odhadnout, kolik lidí ze svých organizací zastupovali ti, co přišli včera k premiéru Paroubkovi jednat o ministrově politice - a to i s ministrem.
Demonstrace a novinové titulky jsou pochopitelně hlasitější než jedna schůzka na úřadu vlády, ale tolik je zřejmé, že síly zastánců a odpůrců jsou víceméně vyrovnané. Zřejmé už není, jestli za všemi těmi emocemi skrývá se starost o chod českého zdravotnictví, nebo spíše sobecká ekonomika profesních sdružení. Pro širokou veřejnost jsou problémy zdravotnictví zastřeny předvolebním bojem, v němž nejde o pacienty ani o lékaře, ale o účinnou masáž jak ministra zdravotnictví, tak voliče.
Rath zatím přežil bubnovou palbu i napomenutí premiéra za své málo diplomatické kroky. Přitom se mu daří prosazovat svou politiku. Včerejší vyjádření zástupců lékařské obce, že souhlasí s novou úhradovou vyhláškou i s klíčovým zákonem o neziskových zdravotnických zařízeních, bude pro Ratha jako sprcha živé vody. A pokud se mu rychle podaří dostat mezi pacienty dlouhý seznam léků plně hrazených pojišťovnami, pak by ve veřejném mínění mohl nastat obrat.
Ostatně to podle posledního průzkumu preferencí nevypadá, že by protirathovská kampaň ministrovi příliš ublížila; drží se v rozmezí svých 33-34 procent stejně jako protivníci Langer, Němcová, Kalousek. Spíše to vypadá, že nervozita okolo zdravotnictví se mohla podepsat na oblibě Jiřího Paroubka, spadlého v několika týdnech z druhého na čtvrté místo, kterému už dýchá na záda hvězda ODS Pavel Bém. Možná v tom je ale zdravotnictví nevinně a premiér už prostě přestal být novou tváří.
V těchto dnech to vypadá, že jsou jen dvě stálice na nebi popularity - Klaus a Jandák. Porovnáme-li naturel obou pánů, pak rozmanitost českého vkusu je obdivuhodná.
Pavel Verner, Právo
Martin Vedral
Je ostudné, že zastoupení ambulantních specialistů reprezentované asi 350 hlasy se vydává za názor lékařů - ambulantních specialistů. Domnívám se, že pokud svůj souhlas kolegové Lacinová, Knajfl a Knajflová vydávali za hlas ambulantních specialistů aniž se ostatních otázali, zachovali se nekolegiálně.
Také si myslím, že by se členské základny organizací vedených výše zmíněnými měly zamyslet… Vzpomínám si na dobu, kdy se mnou dr. Knajfl a dr. Knajflová zcela souhlasili v tom, že tento způsob financování naší péče je zcela zcestný. Rath však tenkrát hlásal totéž. Nyní se jeho názor otočil o 180 stupnů a s ním se jako korohvičky otočili i ostatní.
MUDr.Richard Kreml
Vážený pane kolego Vedrale,
řeším podobný problém, jsa ambulantní specialista, vytrvale se dočítám tu a zase tam, jak za mě mluví to nebo ono a pak zase úplně další sdružení ambulantních či privátních lékařů, ti nejotrlejší popřípadě rovnou slibují můj hlas ve volbách.
Naposledy jakýsi doktor Král se svou snůškou nesmyslů, kterým říká platforma či jak. Jsem členem ČLK + několika vysloveně odborných společností a považuji za jediné řešení současných žabomyších platforem, aby za lékaře mluvila v dohadovacích a dalších záležitostech pouze zvolená reprezentace ČLK a ne desítky spolků užvaněnců typu „Sdružení pacientů pana Olejára“ apod.