„Je to jednoznačně vina zřizovatelů, tedy krajů, a je vidět, že ty kraje jsou hodně neschopné,“ řekl ČTK Rath. „Důvodem je špatný systém financování a také to, že nám stát nařizuje, jak zvyšovat mzdy, aniž by odpovídajícím způsobem navýšil i naše příjmy,“ oponoval ekonomický náměstek Krajské nemocnice v Liberci Pavel Zahradníček.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) činily koncem roku 2002 závazky kontrolovaných nemocnic z obchodního styku po splatnosti 2,4 miliardy korun. Loni v září po oddlužení se vrátily na 2,3 miliardy. Kraje převzaly nemocnice k 1. lednu 2002. Na oddlužení dostaly v letech 2003 a 2004 celkem 3,6 miliardy.
Podle Ratha NKÚ potvrdil to, co dávno říkal, že kraje jsou ještě horšími hospodáři než stát. Státním nemocnicím platí pojišťovny podle stejných vyhlášek, přitom nejsou tolik zadlužené, řekl. Nemocnice, jež kraje převedly na akciové společnosti, vyplácejí o deset procent nižší platy než nemocnice státní, upozornil.
Kraje se pokusily vyrovnat se s dluhy tím, že převedly nemocnice na akciové společnosti. Ministr varoval, že majetek bude rozkraden a péče o nemocné se omezí. Těsně před volbami prosadil ve sněmovně zákon o neziskových nemocnicích. Na smlouvu s pojišťovnou, a tedy peníze za veškerou péči, má nárok jen nezisková nemocnice, nikoli akciová společnost.
Nemocnice Plzeňského kraje si podle krajského radního pro zdravotnictví Pavla Karpíška vedou ekonomicky lépe jako akciové společnosti. „Loni měly ztrátu celkem 30 milionů. Tři byly v zisku a pouze jedna nedodržela stanovený finanční plán,“ uvedl a dodal, že žádnou činnost kvůli „lukrativní péči“ nemocnice nezrušily.
Podle vedoucí odboru zdravotnictví Moravskoslezského kraje Petry Eliášové si nemocnice pod vedením kraje hospodaření výrazně vylepšily: z hospodářského výsledku minus 318 milionů v roce 2003 se dostaly k plus 12 milionům v roce 2005. „Stát dal na oddlužení 383,6 milionu a kraj 230 milionů,“ upřesnila.
„Zadlužení nemocnic ve Středočeském kraji se nezvýšilo, dluh se nevrátil na původní úroveň,“ řekl mluvčí krajského úřadu Martin Kupka. Nemocnice dlužily 680 milionů, od státu dostaly 532,7 milionu.
Nemocnice v Berouně má dluh kolem 40 milionů korun, kraj ji převzal s dluhem 3,5 milionu, každý měsíc roste o 1,5 milionu, uvedl Otakar Mareš, ředitel kladenské nemocnice, pod niž berounská spadá. Obě jsou součástí jedné akciové společnosti. Podle berounského starosty Jiřího Bessera je problémem personální politika nemocnice. „Vyhlášení lékaři z Berouna odešli do Hořovic nebo do Prahy,“ řekl.
Jihomoravský radní pro zdravotnictví František Adamec řekl, že zadlužení 250 milionů se podařilo snížit o sto milionů korun. Potíže mají břeclavská a kyjovská nemocnice. „Bez změny struktury poskytované péče v těchto zařízeních však již další úspory možné nejsou,“ shrnul.
Podle mluvčí Ústeckého kraje Šárky Roudnické se nedaří snižovat dluhy nemocnic výrazněji kvůli „nekontrolovatelnému“ zvyšování platů zdravotníků a cen energií. Závazky po splatnosti byly na konci roku 223 milionů, na konci prvního čtvrtletí klesly na 191,6 milionu.
Vládní nařízení o zvýšení mezd zdravotníků znamená podle hejtmana kraje Vysočina Miloše Vystrčila pro nemocnice to, že ročně dají navíc přes sto milionů korun. „Bohužel, vláda nečiní kroky, které by umožnily stejné zvyšování příjmů nemocnic. Možná úmyslně, aby dokázala, že se kraje neumějí o své nemocnice postarat,“ řekl.
Dluhy tří nemocnic zřizovaných Karlovarským krajem nedosahují podle krajského radního Jiřího Mutinského výše před jejich převzetím. Dluhy nemocnic v Chebu, Sokolově a Karlových Varech tehdy byly 150 milionů. „Nyní máme jen krátkodobé provozní dluhy ve výši několika milionů, jsou způsobeny především zpožděním plateb od pojišťoven,“ řekl.
„Platby pojišťoven nepokryjí náklady. Ačkoli Pardubický kraj i stát loni přispěly na provoz nemocnic 52 miliony korun, jsou ředitelé nuceni uzavírat s bankovními domy smlouvy o úvěru od pěti do 25 milionů korun,“ řekl krajský radní pro zdravotnictví Josef Janeček. Kvůli zvyšování platů chybí podle něj měsíčně kraji pět milionů korun. „Další šetření na lécích nebo zdravotnickém materiálu už si nemůžeme dovolit a nevíme si s tím rady,“ dodal ředitel Krajské nemocnice v Pardubicích Jan Feřtek.
ČTK