Rozhněvaní mladí muži z náměstí ovládli české zdravotnictví
Je 25. března 1996. Obloha je zatažená a teploměr ukazuje šest stupňů. Na Můstku se sešlo přes šestnáct tisíc zdravotníků. Takovou demonstraci bílých plášťů Praha ještě nezažila. Žádají změnu zdravotnického systému a mávají transparenty: ODS škodí zdraví. Z balkonu na ně spokojeně koukají dva rozhněvaní mladí muži. David Rath, předseda Lékařského odborového klubu, a Pavel Horák, předseda Svazu českých lékařů.
O den později David Rath svolává tiskovou konferenci. Tentokrát nikoli k tématu zdravotnictví. Představuje na ní své blízké spolupracovníky, kteří s ním budou kandidovat za Svobodné demokraty - Liberální stranu národně sociální: místopředsedu LOK Milana Kubka, vedoucího kanceláře LOK Michala Sojku a členku předsednictva LOK Evu Klimovičovou. Před deseti lety zřejmě nikdo netušil, že právě tito Rathovi blízcí ovládnou české zdravotnictví.
Kamarádi z Motola
Po necelém roce Rath odchází z postu ministra. Jeho vliv a moc však zůstávají.
Michal Sojka, člen ČSSD, od července šéfuje Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jeho předchůdce, mezinárodně uznávaného odborníka Milana Šmída, Rath odvolal se zdůvodněním, že s ním nedostatečně spolupracuje. Sojkou vedená instituce rozhoduje o tom, kdo bude u nás léky prodávat a vyrábět. Farmaceutickým firmám tak může způsobit řadu těžkostí. Stačí, aby registraci léku o několik týdnů pozdržel, a firma může přijít o velké peníze a postavení na trhu. Zároveň SÚKL kontroluje, zda lékárny správně nakládají s léky. Přitom mezi lékárníky a Rathem jsou už několik měsíců napjaté vztahy. Na květnové demonstraci požadovali jeho hlavu.
Dosazení Sojky do SÚKL mnohokrát kritizoval prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Podle něho totiž „nemá pražádné zkušenosti“. Sojka dělal osm let řadového internistu a pak se v lékařské komoře věnoval zejména časopisům Tempus Medicorum a Osobní lékař. V kuloárech se říká, že dát mu takový post je podobné jako svěřit vedení Škody Auto absolventovi průmyslovky. Sojka se s Rathem sblížil v polovině devadesátých let v pražské motolské nemocnici. S dalším kolegou, později mluvčím lékařské komory Pavlem Kubíčkem, tam zorganizovali svou první stávku.
Zastávali se přednosty chirurgické kliniky, kterého tehdejší ředitelka Motola Helena Rögnerová chtěla odvolat. „Měli tam družstvo chirurgů, které pronajímalo pokoje pacientům za patnáct set korun na den. Když za mnou přišel rozhořčený otec, že jeho synovi dali na vybranou: buď zaplatíte, nebo budete ležet na lehátku na chodbě, došla mi trpělivost,“ říká Rögnerová.
Pavel Kubíček, mluvčí komory v době, kdy ji vedl Rath, a po jeho nástupu na ministerstvo ředitel jednoho z odborů, je nyní poradcem ředitele pražské pobočky VZP a mluví se o něm jako o žhavém kandidátovi na post jejího šéfa.
Mocná VZP
Sojka má pod sebou farmaceutické firmy a lékárny, další Rathův souputník Pavel Horák rozhoduje o tom, kolik peněz a za co dostanou nemocnice a lékaři. Sněmovna ho v dubnu zvolila ředitelem VZP, největší tuzemské zdravotní pojišťovny.
Horák má na rozdíl od Sojky zkušenosti s řízením a je vnímán jako relativně schopný manažer. Všeobecnou fakultní nemocnici (VFN), kterou řídil, vytáhl z dluhů. Rath mu může být vděčný. Horák totiž svědčil v jeho prospěch, když před třemi lety vypukl skandál kolem lékařských licencí (viz TÝDEN č. 43/03). Rath si dobu strávenou civilní službou ve VFN započetl do lékařské praxe, což zákon zakazuje. Tehdejší ředitel Jan Slabý uvedl, že neléčil, ale pracoval u něho v sekretariátu, Horák naopak tvrdil, že Rath pracoval na „civilce“ jako lékař.
Jedním z Horákových podřízených, šéfem středočeské pobočky VZP, se stal Petr Kott. Také jemu se může Rath cítit zavázán, před časem jako jeden z mála pravicových poslanců podpořil socialistický zákon o neziskových nemocnicích. Bývalého poslance Kotta vyloučila ODS před třemi lety kvůli jeho opileckým skandálům. Práce má méně než ostatní šéfové krajských poboček VZP, neboť na rozdíl od nich neřídí žádnou z okresních poboček. Mezi podřízenými si vysloužil přezdívku Studánka, údajně proto, že je vědomostmi o chodu pojišťovny netknutý jako čistá voda povrchového pramene.
Kott se teď může stát prodlouženou Rathovou rukou a může si došlápnout na středočeské nemocnice. Ty se staly Rathovi trnem v oku, když se přel s hejtmanem za ODS Petrem Bendlem. Kvůli jeho odporu k zákonu o neziskových nemocnicích a jejich převodu na akciové společnosti ho Rath osočil z rozkrádání. Dnes už má problém například nemocnice v Příbrami: za šedesát milionů korun vybudovala novou magnetickou rezonanci, VZP s ní ale zatím neuzavřela smlouvu o proplácení těchto vyšetření.
Další spojenci
Svou dlouholetou kamarádku Evu Klimovičovou si s sebou Rath přivedl na ministerstvo jako poradkyni. Také ona mu kdysi pomohla. Když získal spornou primářskou licenci, byla předsedkyní licenční komise lékařské komory. Zároveň vydávala časopis ČLK Tempus Medicorum a právě ten se jí stal osudným. Policie ji dnes podezírá, že komoře způsobila mnohamilionovou škodu tím, že zisky z časopisu končily v její kapse.
Odstoupila sice z postu poradkyně, ale Rath nad ní podle informací TÝDNE stále drží ochrannou ruku. Pomohl jí udržet se ve funkci sekretáře Vědecké rady ČLK. Přestože podle policie měla poškodit komoru, zastupuje ji právník brněnské lékařské komory. Klimovičová nebyla zdaleka jedinou blízkou osobou, kterou si Rath přivedl na ministerstvo. Ředitelem odboru farmacie se stal další spoluzakladatel LOK Jaroslav Štrof. Výše zmíněného Pavla Kubíčka vystřídal v pozici šéfa přímo řízených organizací Martin Horák, který měl v Rathově komoře na starosti počítačovou síť.
V ČLK si Rath udržel vliv i po odchodu z jejího čela. Nyní je prezidentem další jeho dlouholetý kamarád a spoluzakladatel LOK Milan Kubek. Rath mu svým vlivem pomohl s kampaní: Kubek dostal větší prostor v časopisu komory, celé jedno číslo bylo věnováno pouze jeho vizím o vedení komory a Kubkovy volební letáky byly rozeslány dříve než materiály ostatních kandidátů.
Velmi důležitým Rathovým spojencem v pozadí je advokát Jan Mach, který poskytuje právní služby lékařské komoře a zastupuje Ratha při všech soudních sporech s jeho kritiky z řad lékařů a médií.
Přehlídka vyhozených
David Rath si získal pověst člověka, který umí nejen odměňovat blízké, ale také se mstít svým oponentům. Typickým příkladem je Rathovo chování k bývalému členu představenstva komory Martinu Vedralovi, který mu jako jeden z mála oponoval. Rath požádal krajský úřad, aby prověřil Vedralovu lékařskou praxi. „Máme informace, že se pan doktor opakovaně delší dobu zdržuje v zahraničí, čímž může být ohrožena dostupnost péče o pacienty,“ psal Rath na hlavičkovém papíře komory před třemi lety. Krajská kontrola žádnou závadu nenašla.
Možnosti vyřídit si účty se zvětšily, když Rath nastoupil na ministerstvo. Mohl odvolat každého ředitele fakultní nemocnice a dalších institucí. Stalo se tak v případě uznávaného ředitele brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Jana Černého. Kritizoval plánovanou dvoumiliardovou investici do Mezinárodního centra klinického výzkumu v nemocnici u sv. Anny a projekt označil za „megalomanský, nepotřebný a nereálný“. Jeho centrum nyní spadá pod nového ředitele nemocnice u sv. Anny Romana Krause. Ten má pro změnu blízko k někdejšímu Rathovu náměstkovi Michalu Pohankovi, dnes poslanci ČSSD. Vláda už schválila, že nemocnice u sv. Anny má dostat jeden a půl miliardy korun.
Rath odvolal také ředitele pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Rudolfa Poledne. Ohradil se, když Rath oznámil, že z úsporných důvodů nebudou dotace na investice.
Poslední odvolávací drama je z minulého týdne. Tentokrát šlo o ředitele brněnské fakultní nemocnice Jana Buriana. Prohřešil se tím, že jeho podřízený Jiří Vorlíček, šéf hematologické kliniky a předseda České onkologické společnosti, kritizoval ministerstvo za pravidla pro financování péče. Tentokrát ale David Rath narazil. Za Vorlíčka se postavilo mnoho spokojených pacientů a jejich rodin, kteří si na Rathův záměr stěžovali přímo u Jiřího Paroubka. Řediteli Burianovi tedy Rath alespoň strhl prémie.
„Že my, lidé kolem Ratha, rozhodujeme o celém zdravotnictví? Je to možná i logické,“ říká Michal Sojka. „Před deseti lety nám říkali: Vy pořád jenom stávkujete, s ničím nepřicházíte. Když chcete peníze, tak změňte systém.“
Hana Čápová, Krystyna Wanatowiczová, Týden
článek vyšel 4. září 2006