Lékárníci poukazují na skutečnost, že jim byla opakovaně přislíbena podpora MZ ČR v případě, že nedojde k dohodě o zvýšení úhrad lékárnám se zástupci zdravotních pojišťoven. Dohodovací řízení mezi lékárníky a zdravotními pojišťovnami skončí 19. června, ovšem ze strany lékárníků převládá skeptický názor, že ke konsenzu nedojde. Lékárníci jsou přesto ochotni znovu zasednout k jednacímu stolu. „Ze strany lékárníků již došlo k zásadním ústupkům, zatímco přístup pojišťoven k dorovnání úhrad zůstává rigidní. Při předchozích jednáních dohodovacího řízení padl ze strany MZ ČR příslib, že se ministerstvo postará o dostatečný objem financí pro lékárenský segment i v případě, že k dohodě mezi lékárníky a zdravotními pojišťovnami nedojde, dnes však dává od lékárníků ruce pryč,“ uvedl PharmDr.
Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.
MZ ČR zklamalo
V dopise adresovaném zástupcům ČLnK a dalším lékárnickým sdružením píše Filip Vrubel, že prioritou MZ ČR bude navýšení platů a mezd vybraným zdravotnickým pracovníkům, zejména zdravotním sestrám. V tuto chvíli proto MZ ČR není schopno garantovat objem dostatečných finančních prostředků pro lékárenský segment na příští rok.
Lékárníci jsou přístupem MZ ČR zklamáni. Upozorňují, že oproti ostatním zdravotníkům jsou znevýhodněni. Zatímco v ostatních privátních sektorech zdravotnictví platy od roku 2006 rapidně rostou (u lékařů o téměř 52 %, u sester dokonce až o 61 %), u lékárníků má plat od roku 2011 klesající tendenci. Soukromí lékárníci jsou závislí hlavně na marži z vydaných léků a tzv.
signálním výkonu, který je ale mnohem nižší než v jiných zdravotnických zařízeních.
Ohroženo přes 600 lékáren
Lékárníci proto akutně volají po navýšení peněz do lékáren dorovnáním ceny za signální výkon. Jedině tak lze totiž zabránit postupnému krachu lékáren (za posledních pět let bylo v ČR bez náhrady zavřeno 40 jedinečných lékáren). Zatímco všem ostatním zdravotnickým zařízením bude ze strany pojišťoven plošně přidáno 5 %, lékárníkům ve skutečnosti pojišťovny nabídly navýšení o pouhých 0,08 %. Lékárníci přitom navrhli kompromis – navýšení o 2, 74 %. Ani tento vstřícný krok protistrana neakceptovala.
V současnosti je v důsledku tohoto diskriminačního postoje pojišťoven ohrožena existence dalších 600 lékáren. „Signální výkon nahradil v roce 2015 zrušené regulační poplatky, které činily 30 Kč. Nyní je za každý vydaný recept lékárníkům vypláceno pouze 13 Kč. To je samozřejmě pro veřejné lékárny dlouhodobě naprosto neúnosné až likvidační,“ upozorňuje Mgr. Marek Hampel, koordinátor segmentu poskytovatelů lékárenské péče v dohodovacím řízení.
Stát ušetřil na úkor lékárníků
Uvádí se, že v posledních letech ušetřil stát revizemi cen a úhrad léků vydávaných v lékárnách minimálně 15,4 miliard korun.
Podle ČLnK lékárníkům navíc nebyly plně kompenzovány zrušené regulační poplatky, v důsledku čehož lékárníci přišli do konce roku 2017 o zhruba 3,2 miliardy. Celkem tedy lékárny přišly od roku 2007 o 18,6 miliardy Kč obratu. Každá lékárna tak byla z rozhodnutí MZ ČR nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv ochuzena v průměru o 2,2 milionů korun. Ty schází nejen na mzdy lékárníků, farmaceutických asistentek, sanitářek i ostatních zaměstnanců, ale i na provoz.
V uplynulých dvou letech byly lékárny navíc zatíženy také dalšími agendami jako jsou EET a eRecepty, které si vyžádaly další investice do techniky, softwaru či zesílení internetové konektivity. Současně stát požaduje další rozšíření a nařízení agend spojených s GDPR a ověřováním pravosti léčiv (od února 2019). Na dorovnání ztrát z minulých let a financování těchto nových povinností a technologií musí stát podle lékárníků poskytnout finanční prostředky.
Graf: Index vývoje nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v letech 2012–2017