Dělá se to kvůli tomu, abychom neměli přesčasy, a jak je to v případě, že jich odsloužím více? A ještě jak je to se změnami v těchto plánech? Velice často se stává, že reálný počet hodin s naplánovaným vůbec nesouhlasí anebo se služby mění v závislosti na počtu pacientů. Je možné bez náhrady službu prostě škrtnout? A jak dopředu je to v pořádku? Mám za to, že pokud se služba škrtne nebo mi jich je v reálu napsáno méně, než má být, je to překážka na straně zaměstnavatele, a i tak by mi měla být proplacena norma, kterou mám v dlouhodobém plánu. A poslední dotaz. Pokud mám v plánu odsloužit svátek a v reálu ho odslouží někdo jiný, za jakých podmínek mi má, či nemá být také proplacen?
Děkuji za odpovědi J. S.
To, že máte naplánované směny na rok dopředu, je správně. Vy totiž pracujete v tzv. nerovnoměrně rozvržené pracovní době (§ 84 ZP) a tam se směny plánují buď na 26 týdnů, nebo na 52 týdnů, když k tomu dají zaměstnavateli souhlas odbory v kolektivní smlouvě. Jinak platí zásada, že se pracovní doba počítá v týdnech. Předpokládám, že pracujete v nepřetržitém provozu a máte stanovenu týdenní pracovní dobu 37,5 hodin (§ 79 ZP), což znamená, že za 52 týdnů máte odpracovat 1950 hodin. Takže nelze dobře stanovit, kolik máte odpracovat hodin v měsíci, měsíc není pro plánování pracovní doby veličinou, rozhodující je týden. Počet hodin v měsíci je vykazován v tzv. plánovacích kalendářích, plánovací kalendář ale není směrodatný, to je bilanční pomůcka pro mzdové účetní.
Podle základních zásad ZP v § 13 ZP platí, že zaměstnanec v pracovním poměru má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou kratší pracovní doby (§ 80) nebo konta pracovní doby (§ 86 a 87), jakož i na rozvržení pracovní doby před zahájením práce, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Proto máte právo na to, aby vám zaměstnavatel za 52 týdnů přidělil práci v rozsahu 1950 hodin. To, co by nepřidělil, byla by překážka na jeho straně podle § 208 ZP, za kterou se proplácí náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, protože on má zákonnou povinnost přidělovat vám práci po stanovenou týdenní pracovní dobu, tzn. 37,5 hodin týdně, 1950 hodin za 52 týdnů.
Zákon výslovně stanoví, že zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Proto by měl být harmonogram směn závazný a ke změnám (kdy se směny přehazují nebo ruší) by mělo docházet pouze na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance. Samozřejmě chápeme, že zaměstnavatel nemůže úplně přesně na rok dopředu vědět, jak bude potřebovat organizovat práci v závislosti na počtu pacientů, takže asi nějaké změny budou. Vždy by se ale měly dít na základě vzájemné dohody se zaměstnancem, dohody, která bude spočívat v tom, že když jednu směnu zaměstnavatel zruší, určí, na který den ji přesunuje. Rozhodně by nemělo docházet k tomu, že zaměstnavatel nenaplní stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnance.
Nakonec se domnívám, že postup vašeho zaměstnavatele při rozvrhování a rušení směn by mohl být námětem pro odbory při kolektivním vyjednávání. Odbory dávají zaměstnavateli souhlas k rozvrhu pracovní doby na 52 týdnů dopředu a měly by kontrolovat, zda zaměstnavatel je objektivně schopen tento rozvrh dodržet, jestli by s ohledem na jeho provozní podmínky nebylo vhodnější nějaké kratší vyrovnávací období, nemusí to být zrovna 26 nebo 52 týdnů, zákoník práce je v tomto směru liberální, 26 a 52 týdnů vyrovnávacího období jsou pouze minimální a maximální limity. Proto doporučuji obrátit se na odbory před zahájením kolektivního vyjednávání s tímto námětem.
Pokud se týká proplacení svátku, kdy jste měla naplánovanou směnu, a za předpokladu, že jste odměňováni mzdou a ne platem (to z vašeho dotazu totiž nevyplývá), platí podle § 115 odst. 2 ZP, že zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den (tedy den naplánovaný v harmonogramu směn), přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která mu ušla v důsledku svátku.
JUDr. Eva Dandová