Řecká krize se podepisuje na zdraví obyvatel

24. 10. 2011 7:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Podle nejnovější studie, jejíž závěry uveřejnil časopis Lancet, platí Řekové za ekonomickou krizi vlastním zdravím. Její autoři poukazují především na skutečnost, že zdravotní stav populace se společně s úrovní zdravotní péče dramaticky zhoršuje.


Dr. Alexander Kentikelenis a dr. David Stuckler z Cambridgeské univerzity společně s prof. Martinem McKeem z London School of Hygiene and Tropical Medicine ve svém článku varují před potenciální „řeckou tragédií“.

Strmý nárůst sebevražd

Mezi lety 2007 a 2009 klesl rozpočet veřejných zdravotnických zařízení o 40 %, nemocnice se navíc potýkají s nedostatkem zdravotníků a mnoha životně důležitých léčiv. Do systému opět začíná pronikat korupce. Počet hospitalizací ve veřejných zdravotnických zařízeních nicméně stoupl o 24 %, což je podle vědců důkazem, že řada obyvatel, kteří by se dříve obrátili na soukromý sektor, volí kvůli finanční situaci státní zdravotnictví.

„Máme signály, že především u nejzranitelnějších skupin obyvatel dochází k významnému zhoršení zdravotního stavu,“ píše se ve zprávě. Počet lidí, kteří svůj stav označili jako „špatný“ nebo „velmi špatný“, vzrostl mezi lety 2007 a 2009 o 14 %.

Za stejné období také stoupl počet sebevražd, a to o 17 %. Neoficiální údaje, které pocházejí z roku 2010, dokonce mluví o 25% nárůstu sebevražd v porovnání s rokem 2009. Ze zprávy řeckého ministerstva zdravotnictví pak vyplývá, že za prvních šest měsíců letošního roku spáchalo sebevraždu o 40 % Řeků více než za stejné období loňského roku.

„Statistiky národní linky pomoci uvádějí, že za 25 procenty telefonátů týkajících se myšlenek na sebevraždu stály v roce 2010 finanční problémy volajících. Právě neschopnost splatit vysoké osobní dluhy mohou být klíčovým faktorem v nárůstu počtu sebevražd,“ uvádějí autoři článku v Lancetu.

Stop preventivním programům

Zdravotní péče je v Řecku poskytována zdarma, pacienti však za návštěvu lékaře platí poplatek ve výši 5 eur. Stále více zdravotníků se nicméně setkává s lidmi, kteří si zmíněný poplatek nemohou dovolit. Výrazně se ekonomická krize projevila rovněž přírůstkem počtu uživatelů tvrdých drog (například počet závislých na heroinu stoupl v roce 2009 o 20 %) a nově nakažených virem HIV, u nichž se letos očekává v porovnání s předchozími lety až 52% nárůst.

Více se dočtete v dnešním vydání Zdravotnictví a medicína č. 21/2011

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?