Řecké úspory dopadají na nejchudší pacienty

4. 6. 2012 8:09
přidejte názor
Autor: Redakce
Řecké úspory se významně dotýkají i tamních zdravotnických zařízení, ale především samotných pacientů. Přibývá totiž těch, kteří nemají nárok na bezplatnou péči, ale ani finanční prostředky na uhrazení ošetření.


Nárok na bezplatnou léčbu stavů, které přímo neohrožují život pacientů, mají v současné době v Řecku pouze ti, kteří jsou zaměstnaní a platí si zdravotní pojištění, dále nezaměstnaní nemající žádný dluh vůči státu, případně lidé žijící hluboko pod hranicí chudoby.

Jak ovšem v zemi stoupá nezaměstnanost (dosahuje již více než 21 %) a vláda zavádí nové daňové povinnosti, lidí bez zdravotního pojištění, a tedy nároku na plně hrazenou neurgentní péči ubývá. „Pokud bychom započítali všechny lidi na hranici chudoby, obyvatele, kteří dluží státu na daních nebo třeba pokutě za špatné parkování, nezaměstnané déle než rok bez práce a všechny, kteří museli z nějakého důvodu přerušit placení zdravotního pojištění, vůbec by mě nepřekvapilo, kdybychom se dostali na plnou čtvrtinu populace bez přístupu ke zdravotní péči,“ upozorňuje ředitel řecké pobočky organizace Médecins du Monde Nikitas Kanakis.

Zadržené dítě

Řecká vláda musela během posledních 2 let snížit výdaje na zdravotnictví o plných 13 % a nemocnicím nařídila dramatické úspory. Jak potvrzuje dr. Katerina Stypsanelliová, zatímco dříve vedení zdravotnických zařízení nejchudším pacientům platby za ošetření čas od času promíjelo, dnes tak kvůli zpřísňujícím se pravidlům činit nesmí. „Není to chyba samotných nemocnic, situace je způsobena snižováním rozpočtu ze strany vlády,“ upozorňuje lékařka.

Média nedávno uveřejnila příběh ženy, jež podstoupila v jedné z athénských porodnic císařský řez. Když však po ní nemocnice chtěla uhradit za zákrok 1200 eur, které pacientka neměla, údajně jí lékaři pohrozili, že dokud nezaplatí, nedovolí jí vzít si domů vlastní dítě. „Jsme v rodině všichni nezaměstnaní, úspory nemáme, dokonce ani prostředky na nájem, a porodnice na nás vyžadovala takovou sumu peněz, jakou si prostě nemůžeme dovolit,“ popisuje žena, jež v médiích vystupuje pod pseudonymem Anna. „Úředník v nemocnici mi řekl, že dokud nezaplatím, nesmím si dítě odnést. Koho by něco takového nevystrašilo?“

Mladé ženě nakonec pomohla Katerina Stypsanelliová, jež je členkou organizace protestující proti politice vlády a podporující řecké ženy. „Zavolala jsem řediteli nemocnice a on nařídil dítě z porodnice propustit. Anna však musí císařský řez uhradit podle splátkového kalendáře,“ říká lékařka. „Je právem každé ženy porodit dítě a mít nárok na potřebnou zdravotní péči. Je tedy ostudné, když opatření našich politických představitelů dopadají takovým způsobem na ty nejzranitelnější,“ doplňuje Katerina Stypsanelliová.

Kdo nemá pojištění, má potíže

Vedení nemocnice nařčené z odmítnutí vydat dítě Annin popis situace odmítá s tím, že ženě údajně nabízelo možnost splátek od samého počátku. Podle ředitele zařízení Nikose Faldamise nemocnice poskytuje stejnou péči všem, aniž by se zajímala o finanční možnosti pacientů, a její zaměstnanci by nikdy nepřistoupili k popisovaným výhrůžkám.

„Samozřejmě že se po skončení léčby zajímáme o to, zda má pacient zdravotní pojištění, a pokud ne, požadujeme po něm podpis formuláře, v němž se zavazuje dlužnou částku uhradit,“ vysvětluje Nikos Faldamis. Bývalý poradce řecké vlády, odborník na ekonomiku zdravotnictví prof. Lycurgus Liaropoulos upozorňuje, že nemocnice jsou pod obrovským tlakem, aby měly pokryty veškeré náklady. „Současný systém není žádným řeckým specifikem, najdeme jej nejméně v polovině evropských zemí. Kdo nemá zdravotní pojištění, má potíže,“ říká ekonom.

Katerina Stypsanelliová zdůrazňuje, že Annin případ zdaleka není ojedinělý. Již v loňském roce uveřejnila poslankyně Litza Amanatidouová příběh ženy, která se na ni obrátila, když porodnice držela déle než týden její právě narozené dítě, protože neměla na zaplacení péče. „Vládní politika vede k porušování lidských práv, a pokud bude pokračovat, může to pro zdravotnictví skončit katastrofou,“ je přesvědčena Litza Amanatidouová.

Ředitelka nemocnice pod správou Médecins du Monde v Peramu Artemis Lianouová navíc poukazuje na fakt, že nesplacené dluhy pacientů vůči nemocnicím končí na finančních úřadech. „Tito lidé pak mají záznam jako daňoví dlužníci, takže nakonec mohou dokonce skončit ve vězení,“ upozorňuje lékařka na začarovaný kruh.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?